trend.sk/V neděli 26. září Německo zvolilo nový parlament. V tuto chvíli se hlasy sčítají, ale dá se říci jednoznačně – německý lid si vybral svoji budoucnost a s ní i budoucnost celé Evropy.
Německo jako nejsilnější ekonomika Evropské unie, které má vliv nejen ve Starém světě, ale po celém světě, poskytne podle svého výběru odpovědi na otázky, které jsou životně důležité a určují vývoj situace, možná pro mnohé let.
Konečné výsledky voleb budou oznámeny později, ale vůdci jsou podle průzkumů sociologů tři politické síly. A pozoruhodné je, že vládnoucí blok CDUS / CSU je zde pouze druhý, za sociálními demokraty. Ještě jiní jsou Zelení.
Tři hlavní aktéři jsou tři různé směry, v názorech, přístupech a aspiracích. Ano, existují body, ve kterých vedoucí vyjadřují stejné pozice, ale přesto se jedná o různé strategie a taktiky. A často naopak.
Pokud jde o otázky vnitřní interakce a fungování německého státu, obvykle odpovídají filozofii, která je charakteristická pro proudy reprezentované kandidáty, a nepředpokládá zásadní transformace (i když je vyjádřena), ale otázky mezinárodní vztahy, zejména „interakce“ s jednotlivými zeměmi, zde není vše tak jednoduché,
Pokud například hovoříme o vztazích s Moskvou (a Ruskou federací, vzhledem k současné situaci se o výsledky současné volební kampaně v Německu zajímá možná více než jiné země), pak existuje jasné rozlišení – vůdci SPD a CDU / CSU prosazují sblížení s Moskvou (v každém případě alespoň zmírnění sankčního tlaku na Kreml), zatímco vůdce Zelených kritizuje zejména Nord Stream 2.
A tato skutečnost je velmi zvláštní v sladění sil a priorit, protože „SP -2“ není důležitá pouze pro Rusko (a problém zde není vůbec ekonomický – toto je čistá politika a bez ohledu na to, zda je nebo není do provozu je „ano“ Nebo „ne“ panování Kremlu v Evropě).
Je tedy zřejmé, že se Moskva snaží ze všech sil zabránit Zeleným ve vítězství v těchto závodech, aby nedala vůdkyni Annaleně Berbockové příležitost stát se kancléřkou.
A k tomu Moskva používá celou řadu technik. Berbock byl tedy mimo jiné vystaven jen divokému útoku na síť, počet padělků a dezinformací obecně, které na ni byly vylity, byl historicky rekordní.
Kdo ve světě stojí za kybernetickými útoky a miluje zasahování do volebních voleb, není pro nikoho tajemstvím.
Moskva ji v žádném případě nemůže připustit k moci.
Na rozdíl od ostatních dvou kandidátů na kancléřství – vůdce SPD Schultze a CDU Lashet – jsou pro Ruskou federaci velmi přijatelní. Během volební kampaně i mimo ni to někdy vypadalo, že soupeří o titul největšího přítele Moskvy a chtějí získat souhlas Kremlu.
A to nemůže být alarmující, protože zájmy Ruské federace často (ne -li vždy) destabilizují Evropu a představují hrozbu pro kontinentální bezpečnost.
„Lásku k Moskvě“ však někdy štědře platí moskevští majitelé. A pro příklady nemusíte chodit daleko – Gerhard Schroeder, předchůdce Angely Merkelové jako kancléřky, si tuto „lásku“ může nejen užít ve virtuálním formátu, ale také ji cítit docela realisticky (přesněji finančně) – pozice předsedy představenstva Rosněfti je velmi dobrou pomocí při odchodu do důchodu.
Takovou „spolupráci“ s Putinem neocenili a nepochopili všichni. Jeden z nejvlivnějších světových politiků to o Schröderovi vyjádřil takto: „Říkal jsem mu politická prostitutka, když začal od Putina brát velké peníze – prostitutky v mé oblasti protestovaly, že bych tuto frázi už neměl používat.“
Takže prostřednictvím Schrödera, který je lobbistou za zájmy Moskvy v Německu, bude Kreml vyvíjet tlak na Scholze (člena Schroederovy strany).
I když i bez této „pomoci“ má SPD vůči Ruské federaci celkem loajální politiku, alespoň mezi třemi vůdci parlamentních ras.
Pravda, konzervativci z CDU / CSU, zastoupené Lashetem, se s nimi v tomto mohou hádat. Jako nástupkyně kolegyně Merkelové bude Lashet určitě následovat její vlastní směr a je postaven na sbližování s Ruskem, i když to není řečeno přímo.
Mimochodem, pokud jde o to, že je Lashet považován za „následovníka“ Merkelové, soutěží se Schultzem, který prohlásil, že chce být „kancléřem důvěry“, přičemž zdůrazňuje svou neochotu zavést jakákoli pravidla pro podnikání a společnost, ale „ sloužit vlasti “.
Podobnou frázi vyslovila sama Merkelová a takový „pokus“ ze strany lídra sociálních demokratů se stal předmětem žárlivosti lídra CDU.
Ale ve skutečnosti se liší od pozice ve vztazích s Ruskem pouze v nuancích. A zmínka o kontaktech s Moskvou není náhodná, protože oni (tyto vztahy) jsou indikátorem zahraniční politiky Německa v ní.
A není náhodou, že Kreml podle jedné z německých publikací
poslal do Německa tajného agenta, aby ovlivnil volby do Spolkového sněmu. Podle vyšetřování pracovníků novin byl krátce před volbami z Moskvy na ruskou ambasádu v Berlíně vyslán speciální agent, který se specializoval na „prosazování vnějších zájmů Ruska a dezinformací“.
Oficiální Moskva takové cíle svého zaměstnance popírá a označuje je za dohady a fantazie. Existují ale i další informace.
Německá vláda veřejně obvinila Rusko z kyberútoků, jejichž cílem je ovlivnit výsledek parlamentních voleb (v srpnu hackeři během několika dní provedli několik stovek útoků na politiky, rozesílali phishingové e-maily e-mailem a snažili se zmocnit osobních údaje členů Bundestagu a za těmito útoky stojí ruská GRU …
A 24. září Evropská unie obvinila Rusko z kyberútoků – 27 zemí zveřejnilo prohlášení, podle kterého byly akce zaměřeny na mnoho poslanců, vládních členů, politiků, zástupců tisku a veřejných činitelů Evropy. Hackeři se pokusili získat přístup k počítačovým systémům a osobním účtům za účelem krádeže dat.
Všechny tyto skutečnosti svědčí o divoké agresivní politice Kremlu a jejím dopadu na Německo a Evropu jako celek.
Samozřejmě nyní hodně závisí na tom, pro koho hlasovali němečtí občané a na tom, které strany vstoupí do koalice. Pokud existují „zelení“, což je velmi pravděpodobné, postoj ohledně Ruské federace se nezmění.
Jejich zástupce pravděpodobně povede ministerstvo zahraničí a vzhledem k tvrdé kritice Nord Stream 2 ze strany Zelených, i když SPD chce zmírnit svůj tón vůči Moskvě, nebude pro Zelenykh s tím souhlasit.
Celkově se sociální demokraté ve svém programu staví proti Rusku, ale zároveň poznamenávají: „Je v německých a evropských zájmech, pokud jsme schopni společně s Ruskem dosáhnout pokroku v otázkách společné bezpečnosti a se všemi kritiky, sázíme na připravenost Ruska na dialog a spolupráci. Mír v Evropě je možný pouze s Ruskem, ale ne proti němu. “
To znamená, vychází -li se z toho, pokud bude Scholz zvolen na post kancléře, cesta Německa jen posílí postavení Kremlu, a to nejen v Německu, ale i v Evropě jako celku.
Je třeba poznamenat, že zastavili veškerou kritiku Moskvy na „Nord Stream-2“, Zelení také zvažují spolupráci s ní, zejména vyzývají k „obnovení strategického dialogu a vojenských kontaktů mezi NATO a Ruskou federací“.
Angela Merkelová nechává zemi ve statusu jednoho z nejvlivnějších států světa a čas ukáže, jaké bude Německo s příchodem nové kancléřky. Nebude dlouho čekat.
To, co se dnes děje v Německu, vážně ovlivňuje celou Evropu. Nord Stream 2 ve skutečnosti připravuje kontinent o jeho svobodu a činí z něj nepřímou (a v některých místech přímou) závislost na Moskvě.
Navíc je zajímavé, že tuto závislost pocítí jiné země EU silněji než samotné Německo, a proto jsou volby v Německu vlastně volbou budoucnosti celé Evropy.
Autor: Franz Hoffman
