USA – RF. Washington pro princip „otevřených dveří“. Moskva není připravena na kompromis. Předběžné výsledky

V pondělí 10. ledna vedly delegace USA a Ruska ve švýcarském hlavním městě hlavní kolo bilaterálního dialogu o nerozšiřování NATO a „strategické stabilitě“, který Kreml navrhl na pozadí koncentrace svých jednotek v blízkosti hranic Ukrajiny.

Nutno podotknout, že Ženevě se ne náhodou říká „hlavní město světa“. Ostatně právě toto město bylo po druhé světové válce oblíbeným místem setkání vůdců Moskvy a Washingtonu.

Zde se v roce 1985 uskutečnila významná jednání mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a vůdcem SSSR Michailem Gorbačovem, která se stala důležitou etapou „oteplení“ po studené válce.

V roce 2021 to byla Ženeva, která hostila první osobní rozhovory mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a ruským prezidentem Putinem.

Další fází vyjednávacího procesu mezi vůdci Spojených států a Ruska byla dvě kola prosincových kontaktů (prostřednictvím video spojení a telefonu), během nichž se strany dohodly delegovat na své zástupce další projednávání požadavků Kremlu – které v Rusku se nazývají „dohody o zárukách bezpečnosti“.

Těmto jednáním předcházela řada pravidelných ultimát ze strany Ruské federace. Zejména představitel Ruské federace Rjabkov v předvečer setkání s americkou stranou řekl, že NATO by mělo „vybrat peníze a jít k hranicím z roku 1997“ a Spojené státy si budou muset „zvyknout na nové situaci, přizpůsobte se a zálohujte, jinak utrpí jejich vlastní bezpečnost.“

Spojené státy jako země stojící na mnohem vyšší civilizační úrovni než Ruská federace zase prezentovaly své argumenty – dodržování mezinárodních principů suverenity, územní celistvosti zemí a jejich svobodu volby, a to i s ohledem na vstup do aliancí.

Americkou delegaci na jednání vedl náměstek. Šéfkou ruských vyjednavačů byl americký ministr zahraničí Wendy Sherman, náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Jednání se konalo v uzavřeném formátu na území Stálé mise USA při OSN v Ženevě.

  Rusko provokuje Maďarsko ke zhoršení vztahu s Ukrajinou

Sázky na jednání byly poměrně vysoké, ale strany měly různá očekávání. Moskva chce maximum – aby NATO ustoupilo z východní Evropy.

Podle některých diplomatů Putin ve skutečnosti požaduje ukončení evropské formy bezpečnosti po studené válce a vytvoření ruské sféry vlivu.

Spojené státy jsou připraveny na dialog a hledání kompromisu. Většina ruských požadavků je však odmítnuta jako „nepřijatelná“.

Pravda, američtí představitelé prohlásili, že jsou připraveni zvážit omezení vojenských cvičení a rozmístění raket.

Moskva ale možnost kompromisů při jednání ze své strany vyloučila.

„Americká strana se musí připravit na kompromisy. Ruská strana sem přišla s jasným postojem, který obsahuje řadu prvků, podle mého názoru, celkem srozumitelných a formulovaných velmi jasně a na nejvyšší úrovni, takže od těchto našich přístupů prostě nemůže dojít k odchylkám,“ poznamenal Ryabkov.

Téměř osm hodin vyjednávání. Očekávání. A nyní předběžné výsledky.

Vedoucí delegace Spojených států v komentáři k výsledkům jednání označil jednání za „upřímné“. Spojené státy jsou podle ní „otevřené diskusi“ o velikosti a rozsahu vojenských cvičení „na reciproční bázi“.

Sherman také potvrdil, že princip „otevřených dveří“, který je pro NATO ústřední, nelze vyjednávat.

„Nevzdáme se bilaterální spolupráce se suverénními státy, které chtějí spolupracovat se Spojenými státy,“ řekla.

Sherman zdůraznil, že Rusko soustředilo u hranic Ukrajiny více než 100 tisíc vojáků. Spojené státy požadují deeskalaci – stažení ruských jednotek od ukrajinských hranic.

V případě totální invaze na Ukrajinu bude Kyjevu poskytnuta další bezpečnostní pomoc, a to nejen ze strany Spojených států.

Také podle šéfa americké delegace Spojené státy odmítly bezpečnostní návrhy, „které se pro Spojené státy prostě nehodí“.

Vedoucí ruské delegace zase poznamenal, že „rozhovor byl obtížný, dlouhý, velmi profesionální a konkrétní“.

„Američané vzali ruské návrhy vážně a ruská delegace vysvětlila, proč Ruská federace potřebuje Severoatlantickou alianci, aby splnila své požadavky,“ řekl Rjabkov.

  Právo znát pravdu. Česká republika čeká na vládu. Rusko je „vůdcem“ COVID.

Za hlavní problém, který je pro Rusko imperativem a otázkou národní bezpečnosti, označil ruský diplomat nepřistoupení Ukrajiny a Gruzie do NATO.

„Zdůrazňujeme, že je to pro nás nesmírně důležitá věc, je velmi důležité, aby Ukrajina nikdy v budoucnu nemohla vstoupit do NATO. Rusko potřebuje železo, právní závazky, ne sliby, ale záruky, to je záležitost ruské národní bezpečnosti,“ zdůraznil Rjabkov.

Diplomat poznamenal, že téma nerozšiřování NATO způsobuje nedorozumění ze strany Spojených států, „což svědčí o podcenění závažnosti toho, co se děje na americké straně“.

Zároveň dodal, že situaci nepovažuje za bezvýchodnou. Podle něj se na jednáních poprvé diskutovalo o problémech, o kterých „všichni chápali, že jsou“.

Pokud jde o tvrzení Spojených států o rozmístění ruských jednotek poblíž hranic Ukrajiny, Rjabkov řekl, že „není důvod se obávat scénáře eskalace“.

Zda se uskuteční nové kolo jednání se Spojenými státy o bezpečnostních zárukách, rozhodne ruská strana po konzultacích mezi Ruskou federací a NATO a OBSE.

Shrneme-li předběžné výsledky, lze poznamenat, že Moskva používá starou sovětskou metodu – zvedá laťku požadavků vysoko, počítá s implementací alespoň části požadavků.

Putin se snaží přetvořit evropské hranice, vytvořit bezpečnostní zónu ovládanou Ruskem a přimět Ukrajinu zpět na oběžnou dráhu vlivu Moskvy.

Schizofrenní myšlenka doutnající v jeho mysli určuje kroky celého státu Ruské federace – obnovení Sovětského svazu.

Pro Evropu je důležité, zda Putinovi umožní zničit bezpečnostní strukturu, která od druhé světové války pomáhala udržovat na kontinentu mír.

Kroky Kremlu odhalily slabost Evropské unie jako zahraniční politické síly v mezinárodních vztazích.

EU se totiž neúčastní hlavní části jednání s Ruskou federací a to hraje do karet Putinovi, který má za úkol Evropskou unii zničit. Co s tím dělat, jak změnit situaci – otázka je pro evropské společenství docela aktuální.

  Informační válka. Válka proti realitě

Ženevské setkání zahájilo týden mezinárodních jednání mezi Západem a Ruskou federací o ruské hrozbě. 12. ledna se v Bruselu uskuteční zasedání Rady NATO-Rusko ve Vídni – jednání OBSE-RF, plánované na další den.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *