112.internationalŠéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes popřel, že by se francouzský prezident Emmanuel Macron pokoušel Ukrajinu přemluvit, aby se vzdala svých snah o integraci do západních struktur. Prezidenti Francie a Ukrajiny Macron a Volodymyr Zelenskyj při svém úterním jednání podle ministra ani neposuzovali případné postavení Ukrajiny mimo vojenské bloky Západu a Východu.
„Nedošlo tu k žádné zradě,“ ujistil Kuleba podle agentury Reuters. Ukrajinský ministr zjevně reagoval na spekulace tisku, že se Macron při pondělní návštěvě Moskvy údajně domluvil s Vladimirem Putinem a ve snaze o snížení napětí na východě Evropy prý vyšel vstříc hlavnímu ruskému požadavku ohledně bezpečnostních záruk.
Moskva od Západu žádá garance, že se Ukrajina kdykoliv v budoucnu nestane členem Severoatlantické aliance. Členské země NATO však takové ujištění dát odmítají, žádná třetí země totiž podle nich nemůže mít právo veta při rozhodování, kdo se členem aliance stane a kdo ne.
„Otázka, aby se Ukrajina zřekla euroatlantických snah, nebyla na setkání Zelenského a Macrona nastolena,“ řekl ministr novinářům podle agentury TASS. Macron podle něj přednesl pouze své názory, žádné podobné návrhy prý nezazněly.
Prezident Zelenskyj by podle šéfa diplomacie ostatně ani nedovolil, aby byl k čemukoliv dotlačen. Jakákoliv ultimáta by totiž pro Ukrajinu byla nepřijatelná, zdůraznil Kuleba, který dodal, že Kyjev nadále odmítá přímé rozhovory s proruskými separatisty z Donbasu na východě Ukrajiny.
Ukrajina podle svého ministra zahraničí ani nemíní přistoupit na ruskou interpretaci mírových dohod z Minsku, které ukončily velké boje mezi ukrajinskými vojsky a separatisty, podporovanými Ruskem. Odblokovat cestu k mírovému urovnání totiž podle Kuleby musí ruští politici. Na frontě v Donbasu nyní panuje relativní klid zbraní, navzdory soustřeďování ruských vojsk u hranic.
Západ a Kyjev podezírají Moskvu z příprav na vpád do sousední země. Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu, popírá, že by mělo v úmyslu souseda napadnout.
Macron podle listu The New York Times při pondělním letu do Moskvy hovořil před novináři o „finlandizaci Ukrajiny“ jako jednom z modelů, jak uklidnit napjaté vztahy s Ruskem. V úterý v Kyjevě už Macron popřel tuto zmínku, která by znamenala spor nejen s Ukrajinci, ale i USA, napsal dnes list Ukrajinska pravda.
Termín „finlandizace“ vycházel z přísné neutrality Finska za studené války. Dohoda s Moskvou z roku 1948 Finsku zaručovala, že nebude čelit sovětskému útoku, ale země se zavázala, že nevstoupí do NATO. Současné Finsko ale s NATO spolupracuje a jeho politika je plně slučitelná se Západem, i když přihlášku do NATO se nechystá podat, poznamenal ukrajinský deník.
Kreml už v úterý popřel tvrzení britského listu The Financial Times, že se Putin a Macron ohledně Ukrajiny domluvili. „Je v podstatě nepravdivé. Moskva a Paříž nemohly uzavřít žádný obchod, to je prostě nemožné,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov a upozornil, že Francie sice momentálně předsedá Evropské unii, ale nepatří ji vůdčí role v NATO, tu sehrává „zcela jiná země“.
