Může se to rychle zvrtnout. Američané by měli hned opustit Ukrajinu

Mezi Moskvou a Západem v posledních týdnech narůstá napětí kvůli hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic. Rusko odmítá, že by se chystalo sousední zemi napadnout. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena však může ruská invaze začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her. Jeho resort proto varoval Američany, aby se vyhli cestě na Ukrajinu.

„Necestujte na Ukrajinu kvůli zvýšené hrozbě zásahu ruské armády a covidu-19. Lidé na Ukrajině by měli ihned odcestovat,“ napsalo ministerstvo zahraničí USA.

K okamžitému odchodu z východoevropské země Američany v rozhovoru se stanicí NBC vyzval i americký prezident Joe Biden. „Může se to rychle zvrtnout,“ uvedl státník k současné bezpečnostní krizi. Dodal ale, že kvůli evakuaci civilistů nemá v plánu vyslat americkou armádu na Ukrajinu. Kdyby tak učinil, rozpoutal by podle svých slov „světovou válku“, uvedl podle serveru NBC News.

Spojené státy už na konci ledna nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby zemi kvůli hrozící ruské invazi opustily. Stejně tak varovaly před situací v Bělorusku. Své pracovníky z velvyslanectví na Ukrajině stáhla i Kanada a Británie.

Česko pokyn k evakuaci personálu zastupitelských úřadů na Ukrajině zatím nevydalo. Ministr zahraničí Jan Lipavský však Čechy vyzval, aby do oblastí na východě a severu Ukrajiny hraničících s Ruskem necestovali.

Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba sto tisíc vojáků a další vyslalo do Běloruska, kde ve čtvrtek začalo společné cvičení. Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou.

V rámci první etapy cvičení, která již skončila, vojáci trénovali ochranu důležitých státních a vojenských objektů nebo obranu vzdušných hranic. Do cvičení jsou podle agentur zapojená i čtyři vojenská letiště v Bělorusku. Druhá etapa cvičení potrvá do 20. února.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na zprávu o rusko-běloruských manévrech označil přesuny ruských jednotek kolem hranic Ukrajiny za „psychologický nátlak“.

Západní země už několik týdnů upozorňují na možnou ruskou invazi sousední země.  Moskva podobná obvinění odmítá. Tvrdí také, že se ruští vojáci po desetidenním cvičení v Bělorusku vrátí zpět do Ruska.

Noční jednání normandského formátu v patu

Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie. Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer a v noci na dnešek nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, kterého dnes citovala agentura TASS.

Cílem jednání bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím separatistickém konfliktu na východní Ukrajině v oblasti Doněcka a Luhanska, známých společně jako Donbas.

Podle Kozaka se nyní v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami. „To se nám nepodařilo překonat,“ řekl Kozak.

Také ukrajinský vyjednavač, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání.

Naději na vyřešení krize ve čtvrtek vyjádřil také předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu Michael Roth. „Máme reálnou šanci normandský formát oživit,“ řekl v rozhovoru se zahraničními novináři. To, že se podařilo uspořádat jednání poradců ukrajinského a ruského prezidenta, Roth vnímá jako jeden z prvních kroků. „Doufám a očekávám, že brzy přejdeme z úrovně poradců na úroveň politickou,“ dodal s tím, že je potřeba využít každou příležitost k jednáním.

Konflikt v Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založeném právě na minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně. Podle Ukrajiny bylo v této oblasti od roku 2014 zabito asi 15 000 lidí.

Zdroj: https://www.idnes.cz