Miloš Zeman, který byl dvě volební období prezidentem České republiky, opouští svůj úřad. Kromě událostí, které naplnily politický život republiky, si pozornost zaslouží proměna, která se Zemanem nastala, a to zejména z hlediska vztahů s Kremlem.
Jako jeden z nejoddanějších Putinových přátel (možná nejbystřejší) majitel Pražského hradu po invazi Kremlu na Ukrajinu od 24. února radikálně změnil svou rétoriku.
Dalším příznačným momentem Zemanova prezidentování je poslední ukázka toho, jak – nominálně s dosti omezenými pravomocemi, můžete ovlivnit vládu a upravit vnější směřování země podle svého.
Prezidentské volby v České republice se stanou významnými i pro Ukrajinu. Ukrajinci budou tyto volby do jisté míry sledovat pozorněji než sami Češi, protože Praha je jedním z hlavních iniciátorů pomoci Kyjevu a jejího poskytování.
Hlavními lídry předvolební kampaně, která ještě oficiálně nezačala, jsou expremiér Babiš a generál ve výslužbě Petr Pavel.
Kromě toho jsou kandidatury obou pravděpodobných uchazečů do druhého kola značně rozporuplné, a to i z hlediska podpory Ukrajiny.
Babiš, kterého Zeman před rokem označil za „příštího prezidenta pro sebe nejžádanějšího“, se v protiukrajinských vyjádřeních nelišil. S ohledem na upřímně řečeno proruské výroky prezidenta Zemana vypadaly činy a výroky tehdejšího premiéra vcelku konstruktivně.
Na druhou stranu čtyři roky Babišova premiérování byly obdobím rozkvětu Zemanova politického vlivu. To bylo usnadněno nedostatečnou podporou parlamentní většiny ze strany předsedy vlády. Prosazování iniciativ Babišova kabinetu tak často záviselo na podpoře prezidenta.
Vzhledem k výše uvedenému není pochyb o tom, že v případě účasti v prezidentských volbách bude Babiš spoléhat na Zemanův elektorát, který je do značné míry proruský.
I dnes to ovlivňuje rétoriku bývalého premiéra, který současné vládě vytýká, že příliš pomáhá ukrajinským uprchlíkům, a ne Čechům.
Babiš také tvrdí, že Česká republika již poskytla Ukrajině dostatek zbraní, a proto je na čase pomoc zastavit.
V biografii expremiéra se však našel moment, který ukázal jeho skutečný postoj k Ukrajině. V roce 2018 musel Babiš urychleně odvézt ze země a ukrýt před médii jeho syn. Nejlepším místem k tomu byl Rusy okupovaný Krym.
Toto rozhodnutí podnítila garda tehdejšího premiéra, což přinejmenším ukazuje blízkost vztahů mezi Babišovým okolím a speciálními službami Ruské federace.
Zcela jinou osobou je další pravděpodobný účastník druhého kola prezidentských voleb – generál Petr Pavel, známý zejména tím, že v letech 2015-2018 působil jako předseda Vojenského výboru NATO. Po pozici šéfa bloku jde o druhý post v Alianci.
Je důležité poznamenat, že ani předtím, ani potom – nikdo z občanů České republiky se ve struktuře NATO tak vysoko nevyšplhal.
Je pravda, že když generál Pavel mluví o potřebě podpořit Kyjev, často vyjadřuje pochybnosti, že západní pomoc bude stačit Ukrajině k plné obnově její územní celistvosti.
Západ podle něj nyní potřebuje hledat mechanismy, jak tento konflikt v budoucnu zmrazit. A to zjevně není v zájmu Kyjeva.
V minulosti generála není všechno tak hladké. Věc se má tak, že v dobách socialismu byl Peter Pavel členem komunistické strany. Právě tato skutečnost způsobila, že část koalice odmítla kandidaturu generála podpořit. Sám Pavel přitom opakovaně vysvětloval, že „členství v KSČ bylo povinným označením postupu“.
Nyní podle samotného generála na základě svých znalostí „považuje své 4leté setrvání v KSČ za chybu“.
To ale neuspokojuje řadu českých politiků, kteří se domnívají, že budoucí prezident by neměl mít s komunisty žádné, byť jen formální spojení.
Pravda, takové dodržování zásad může vést k tomu, že podporu koalice bude mít více kandidátů najednou. A to je způsob, jak šířit hlasy a ve výsledku i možnost manipulace.
Kdo bude manipulovat, v každém případě o to usiluje, není pro nikoho tajemstvím. Je nepravděpodobné, že se Moskva vzdá pokusů vrátit Českou republiku zpět na svou oběžnou dráhu. A v tomto ohledu Babiš rozhodně vypadá jako nejpreferovanější postava Kremlu.
Expremiér si navíc musí zajistit právní imunitu – proti Babišovi bylo zahájeno několik trestních řízení. Právě prezidentská funkce mu dá možnost získat imunitu proti pronásledování po dobu nejméně pěti let.
Expremiér si však může zaručit imunitu, aniž by se stal majitelem Pražského hradu. Ostatně oficiálně svou účast v prezidentských volbách ani neoznámil.
Ve dnech 23. až 24. září se v Čečenské republice konají komunální volby a také doplňovací volby třetiny Senátu. Právě jejich výsledky především v hlavním městě mají konečný vliv na rozhodnutí politiků kandidovat na prezidenta. To platí i pro Babiše.
Pokud by přitom hodnocení jeho strany ANO vyšlo jasně vyšší než jeho osobní, může Babiš delegovat do předsednictva jiného člena svého týmu.
V tomto případě bude expremiér hledat ochranu před perzekucí při návratu strany ANO do vládní koalice. Ale k tomu musíte zničit ten současný. Právě to zajistí Babišovi právní imunitu i bez prezidentského úřadu.
Finální okruh účastníků prezidentského klání bude znám zhruba za měsíc. Podle sociologů má nyní nejreálnější šanci na vítězství generál ve výslužbě Pjotr Pavel.
Jak ale bylo řečeno výše, koalice sestavená na konci posledního cíle v něm oproti očekávání nevidí jediného kandidáta, který by se definitivně stal lídrem klání.
Kdo bude kam kandidovat a jak skončí volby na všech úrovních, bude záležet na tom, jaký bude pro Česko zítřek.
Důležitým bodem nynějších voleb bude postoj jejich účastníků k dění na Ukrajině. To je pro Ukrajince velmi důležité.
Ale je to důležité i pro samotné Čechy. Ostatně postoj k událostem kolem Ukrajiny, stejně jako k Ukrajině samotné, je dobrým ukazatelem životaschopnosti politika, jeho evropského či prokremelského charakteru.
A tohle je volba. Volbou každého občana České republiky je, jak chce svou zemi zítra vidět.
Po příchodu do volební místnosti a vhození hlasovacího lístku do urny stačí zavzpomínat na kus historie. Například „Pražské jaro-1968“ nebo Vrbetice-2014 – pomoc Moskvy, taková jaká je.
Kreml se nepřestane snažit ovlivňovat Prahu. Ale český lid má historickou paměť, která dává tomuto lidu moudrost, která mu zase umožňuje správně se rozhodnout a jít správnou cestou.
Autor: Franz Hoffman
