Sberbank má zvolený věřitelský výbor. Jeho složení ale kritizují města, kterým v bance zůstaly peníze

Česká národní banka, Garanční systém finančního trhu (GSFT) a společnost Stema-tech se po nočním hlasování věřitelů padlé Sberbank stali členy věřitelského výboru. A to i přes nevůli části věřitelů, často měst či obcí. Těm vadí dominantní postavení GSFT a obávají se, že jeho zájmem bude uspokojit hlavně své pohledávky a na ostatní už nezbyde. GSFT s tím ale nesouhlasí.

Nakonec na více než 12 hodin se ve čtvrtek protáhla schůze věřitelů zkrachovalé banky Sberbank. Ačkoliv měla začít v půl jedenácté dopoledne, byl její začátek nakonec o tři hodiny opožděn. Důvodem bylo to, že do budovy Městského soudu v Praze dorazilo zhruba 300 věřitelů či jejich zástupců, ačkoliv původně jich účast avizovala zhruba polovina. Všechny bylo potřeba zaregistrovat a vydat jim hlasovací lístky. Někteří, se kterými reportér Radiožurnálu hovořil, strávili ve frontě i dvě hodiny.

Nakonec zaplnily tři jednací místnosti. Ne všichni ale vydrželi až do pozdních nočních hodin, kdy se dostal na program nejdůležitější bod – volba věřitelského výboru.

Věřitelský výbor bude mít přitom na další průběh insolvence Sberbank zásadní vliv. Za bankou má totiž pohledávky 16 tisíc věřitelů v celkové hodnotě 60 miliard korun. Hlavním majetkem banky je její úvěrové portfolio – tedy všechny úvěry a hypotéky, které si u ní v minulosti klienti nabrali a které budou muset někomu splácet.

Portfolio má hodnotu 46 miliard korun. Právě prodej úvěrů a hypoték má pomoci uspokojit co nejvíce věřitelů. Jak je ale patrné, čistě matematicky není možné, aby se dostalo na všechny.

Insolvenční správkyně Jiřina Lužová, která má insolvenci Sberbank na starost, včera uvedla, že do 10. října by jí měly dorazit nabídky zájemců o odkup úvěrů. „Zájem projevily více než dvě banky,“ řekla k tomu s tím, že detaily zatím uvést nemůže. Zmínila ale také, že si nechala zpracovat i znalecký posudek, který by měl hodnotu úvěru ještě nacenit.

  Kurz koruny k euru se změnil minimálně, k dolaru oslabila, pražská burza oslabila

Lužová zároveň s prodejem spěchá. V půlce prosince totiž vyprší výjimka z uvalených sankcí, kterou česká pobočka původem ruské banky dostala od amerického ministerstva financí.

„Nadále platí, že rychlý a co nejvýhodnější prodej většiny aktiv potenciálnímu kupci z bankovního sektoru České republiky je nejlepší variantou pro všechny věřitele banky,“ tvrdí insolvenční správkyně. „Čím dříve budou mít věřitelé přístup ke svým penězům, tím lépe. Každé snížení kupní ceny způsobené odkládáním prodeje by totiž na ně dopadlo největší měrou,“ dodala Lužová.

Města vs. garanční systém

Až k prodeji dojde, začne Lužová uspokojovat jednotlivé pohledávky. Největším věřitelem, co do objemu přihlášených peněz, je Garanční systém finančního trhu (GSFT). Ten přihlásil za bankou pohledávku ve výši 27 miliard korun. Jde o peníze, které GSFT podle zákona vyplatil klientům banky po jejím pádu v rámci pojištění vkladů.

GSFT zároveň díky obří pohledávce drží nejvíce hlasovacích práv na schůzích věřitelů. Každá koruna pohledávky se totiž rovná jednomu hlasu. Organizace si tak může v rámci hlasování snadno prosadit své zájmy, což se ostatně ukázalo i během nočního jednání. Ačkoliv i v pozních nočních hodinách bylo u soudu přítomno stále několik desítek věřitelů, nebyli schopni GSFT přehlasovat.

Členy věřitelského výboru, tak prakticky nominoval a prohlasoval GSFT. Věřitelský výbor má podle návrhu GSFT tři členy, tedy zákonem určený nejnižší možný počet, a je v něm zastoupen GSFT, Česká národní banka a společnost Stema-tech. A to i přes nevůli dalších věřitelů, kteří se pokusili pomocí různých návrhů omezit GSFT hlasovací práva, aby se do výboru mohli dostat i jejich zástupci. Soudkyně však všechny návrhy zamítla.

„Z naší strany panuje zklamání z přístupu GSFT a soudu,“ uvedl následně pro Radiožurnál advokát Jindřich Lechovský, který zastupuje v insolvenčním řízení skupinu 21 obcí s pohledávkami za více než půl miliardy. „Výsledkem je, že ostatní věřitelé nemají své zastoupení ve věřitelském orgánu,“ říká Lechovský.

  Česko se zaručí za část úvěru, kterým EK financuje pomoc Ukrajině

Někteří věřitelé se obávají, že GSFT nebude v případě prodeje úvěrového portfolia tlačit na co nejvýhodnější cenu, která by zaručila, že se svých peněz dočká co nejvíce věřitelů. „Jemu de facto stačí, aby výsledkem bylo, že se portfolio zpeněží za tolik, aby se uspokojila jeho pohledávka. Že se nedostane na další věřitele, je mu jedno,“ tvrdí Lechovský.

Podobný postup by přitom ohrozil právě peníze, které mají v bance zablokované nejrůznější samosprávy. Například kraj Vysočina má ve Sberbank zablokováno 2,4 miliardy korun. Stejně jako další města a obce se přitom nachází až v poslední věřitelské skupině a jeho pohledávky tak budou uspokojovány až jako poslední. „Jinak řečeno, jsou odkázány počkat na to, co na ně nakonec zbyde,“ říká k tomu hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS).

GSFT s podobnými názory ale nesouhlasí.

„Zájmem GSFT je, aby byly uspokojeny v maximální míře pohledávky všech věřitelů. Vždy usilujeme o co nejvyšší zpeněžení aktiv, bez ohledu na výši své vlastní pohledávky,“ uvedla pro Radiožurnál Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.

„Z pohledu dosažení nejvýhodnější ceny pro věřitele přitom hraje čas, s ohledem na postupný úbytek hodnoty majetku a hrozící americké sankce, zcela zásadní roli. Aby tento prodejní proces věřitelský výbor vůbec umožnil, musí být ve svém rozhodování akceschopný, musí být složen z odborně způsobilých osob a musí být schopen přijmout za své rozhodování odpovědnost, což bohužel vždy neplatilo při fungování dosavadního prozatímního věřitelského výboru,“ dodala.

GSFT si je podle Kadlecové vědom, že i v nynějším věřitelském výboru může být bez ohledu na výši své pohledávky přehlasován.

„Ale nynější složení věřitelského výboru dává přeci jen větší naději, že proces prodeje majetkové podstaty nebude záměrně zdržován k neprospěchu všech věřitelů.“ Říká Kadlecová.

  Důchody Čechů na dluh? To není jediná tikající bomba, varuje ekonomka

Nepřežila ‚run‘

Sberbank se ocitla v konkurzu po ruské invazi na Ukrajinu letos v únoru. Krátce poté, co se objevily první zprávy o tom, že ruské jednotky napadly Ukrajinu, podnikli klienti takzvaný run na banku. To znamená, že začali rušit účty a hromadně vybírat peníze v hotovosti.

Nešlo přitom pouze o fyzické osoby, ale i firmy nebo samosprávy. Banka musela kvůli tomu uzavřít pobočky po celém Česku. Kvůli ztrátě likvidity ji následně v dubnu Česká národní banka odebrala licenci. V srpnu soud rozhodl o tom, že Sberbank je v úpadku a na její majetek vyhlásil konkurz. Zdaleka ne všichni klienti ale stihli své peníze dostat z banky včas.

Autor: Jakub Mikel

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com