Dynamika konfliktu na Ukrajině v zimě upadne, strany budou čekat, co udělá Západ, míní odborník

Příchod zimy, pomalý postup, ztráty Wagnerovců, to vše provází aktuální vývoj války na Ukrajině. Na ruské straně upadá morálka a Kreml začíná rekrutovat i vězně odsouzené za závažné trestné činy. „Obě strany se připravují na zimu. Konflikt bude statický, ani jedna strana nedosáhne významných územních zisků,“ předpovídá Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Co jsou hlavní body aktuálního vývoje války na Ukrajině?
V současné době se obě strany připravují na příchod zimy. Rusko se opevňuje ve strategicky důležitých pozicích. To znamená v oblasti Chersonu, na severovýchodě v oblasti Charkova nebo Bachmutu a v oblastech, ve kterých došlo k úspěšné ukrajinské protiofenzivě. Rusko chce oblast udržet. Proto se snaží vybudovat pozice, které by odolaly jejímu případnému pokračování. Na ukrajinské straně dochází jak živá síla nebo materiál, tak i jednotky, které by byly schopné dál postupovat a vytlačovat ruská vojska z okupovaných území.

V současné době před příchodem zimy se zdá, že dynamika konfliktu opět lehce opadne a dostane se do „statické podoby“. Ukrajina i Rusko budou čekat, co udělají třetí strany. Jestli západní země poskytnou ukrajinským jednotkám materiál, nebo jestli si ukrajinská strana bude schopná sama zajistit munici a zbraně, aby mohla v protiofenzivě pokračovat. To je důležité především pro severovýchodní části země, případně i jižní části v okolí Chersonu, kde se očekává ostřejší vyústění bojů.

Na Cherson jsem se chtěla zeptat, protože se objevily zprávy, že zde Rusové opouštějí kontrolní stanoviště, jiné zdroje ale tvrdí, že ruští vojáci ve městě ůstávají.
Rusko v oblasti de facto násilím provedlo evakuaci civilního obyvatelstva. Podle oficiálních informací zde hrozilo nebezpečí poškození Kachovské přehrady, což by mohlo způsobit záplavy okolních oblastí. Spíš to ale vypadá, že se ruská strana snažila obyvatelstvo evakuovat, protože zde hodně působí partyzánské skupiny, odboje nebo jednotky, které nepatří do pravidelné ukrajinské armády. Rusové se nejspíš snažili eliminovat toto nebezpečí. Civilisté také poskytovali partyzánům i ukrajinské armádě podporu.

  Švédsko pošle Ukrajině zatím největší balík vojenské pomoci

To, že by mělo dojít k poškození přehrady a zatopení okolí, se mi nezdá pravděpodobné. Ani jedna strana by pak totiž nemohla manévrovat. Opět jde o to, že se ruská strana snaží na východní straně Dněpru opevnit pozice, aby byla schopná vydržet zimu. Poté by viděli, do jaké míry je Ukrajina schopná dál vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území.

V Chersonské oblasti zničila Ukrajina ruské velitelské stanoviště dronů a muniční sklady. Jak hodnotíte úspěchy na ukrajinské straně?
Ukrajinská strana zaznamenala úspěšné útoky v oblasti Chersonu, ale i v černomořské oblasti u Sevastopolu na Krymu. Využívání dronů je nyní frekventovaný problém. Nejde jenom o průzkum a sledování situace nebo používání munice, jedná se i o útoky na velitelská stanoviště, jednotky nebo sklady. Rusové zase pomocí dronů útočí na kritickou infrastrukturu. Ovšem vývoj dronů ještě není na úrovni, že by při jejich využití docházelo k zásadním škodám. Jsou to útoky, které mají svůj význam, ale nemůžeme je považovat za něco, co by nahradilo útoky dělostřelectva, letectva nebo mechanizovaných jednotek s patřičnou palebnou silou. Je to progresivní záležitost, nedá se ale říct, že by měla zásadní vliv na vývoj konfliktu.

Podle zpráv, které přichází, Rusové útočili většinou začátkem týdne. Je to náhoda, nebo taktika?
Těžko říci. Rusko se snaží o narušení kritické infrastruktury, o přerušení dodávek energie nebo vody. Nalomení obyvatel příslušných oblastí a Ukrajiny jako takové je jedna strategie, kterou Rusové momentálně praktikují. Očekávají, že s příchodem zimy by to mohlo ovlivnit odhodlání Ukrajinců bránit se a bojovat. Druhá věc je, že v oblasti Záporoží, která se přímo dotýká Doněcka a Luhanska, by mohla silná proruská nálada vést k udržení pozic, které si Rusko vydobylo.

Zdá se, že tudy povede ruská snaha rozšířit okupovaná území, ale může to být i snaha narušit život běžných lidí na Ukrajině. To především znamená, jak jsem již zmínil, přerušení dodávek elektrické energie.

Morálka ruské armády

Podle některých zpráv nemají ruští vojáci velkou ochotu bojovat a jejich morálka upadá. Proč tomu tak je?
Je to logické. Kremelské vedení tohle podcenilo, protože očekávalo, že se Ukrajina i její vedení složí pár hodin nebo dnů po zahájení agrese. To se nestalo a Moskva na to nebyla připravena. Neměla žádný plán B a neplánovala, že by měla následná mobilizace proběhnout.

  Italský lékař na Tenerife má koronavirus, celý hotel skončil v karanténě. Mezi hosty jsou i Češi

Při současném vývoji společnosti, a to neplatí jen pro Rusko, se lidem příliš nechce jít bojovat za „vyšší ideály“, pokud na ně režim předem nenasadí patřičnou propagandu. Ruský režim poslal brance a povolance na frontu s minimálním výcvikem, to se týká i propagandy a psychologické informační přípravy, která by je případně namotivovala. Proto teď vidíme, že ochota bojovat za Rusko není velká.

Na straně Ukrajiny hovoříme o obraně vlasti proti okupantům. Morálka ukrajinské armády je proto na lepší úrovni. Když se někdo brání agresorovi a bojuje za existenci vlastní země, očekává se, že bude mít větší vůli než agresor.

Jak na to Kreml nebo velitelé reagují, když vojáci nechtějí bojovat a morálka upadá?
Samozřejmě existují vojenské předpisy, které stanovují povinnosti vojáka. Je otázka, do jaké míry probíhá koordinace, jak je nastaven systém velení a řízení provozu ruských jednotek. Pokud jednotka přesně neví, co má dělat, těžko chtít od velitelů, aby vojáky přesvědčovali. Tento problém se táhne celou historií válek. Vypadá to, že ruský systém velení a řízení není na úrovni, kdy by všichni přesně věděli, co mají dělat a co se bude dít. To na morálce vojáků určitě nepřidá. Může docházet k situacím, kdy jsou vojáci nespokojení s tím, co se děje, protože velitelé nejsou schopni podat přesný popis situace. A na druhé straně, pokud sami velitelé nemají od nadřízených informace, těžko přesvědčují vlastní vojáky o tom, co je nutné udělat.

Když zůstaneme u ruské armády, Kreml nyní verbuje i vězně, kteří spáchali závažné trestné činy, až na pár výjimek, jako je například terorismus. O čem to svědčí?
Jedna věc je, jestli je to pravda. Jsme v prostředí informační války a informace, které chodí z jedné i z druhé strany, můžou být zkreslené a mají za cíl podrýt morálku druhé strany.

  Papeže šokoval vpád do Kapitolu, v zemi s tak dlouhou demokracií

Přiklonil bych se ale k tomu, že se to může dít. Kreml a vedení ruské armády jsou v pozici, kdy už využívají jakékoliv prostředky, aby dosáhly svého cíle. Spekuluje se, že tyto vězně rekrutují za účelem dosažení určitých operačních cílů. Pokud mají vojenské zkušenosti, můžou být přínosní.

Je otázkou, jak je chtějí cvičit, připravovat a začlenit do jednotek, aby mohli působit na frontě. To příliš pozitivně nevidím. Navýšili sice početní stav armády, ale těžko říct, jak moc to ruské armádě pomůže.

Značné ztráty utrpěla i žoldnéřská Wagnerova skupina. Co to pro Moskvu znamená?
Wagnerovu skupinu Kreml pravděpodobně využívá k nejostřejším bojům, kde pochopitelně dochází ke ztrátám na životech. Příslušníci wagnerovců se rekrutují z nejradikálnějších skupin ruské společnosti, které by rády viděly Rusko opět jako politickou, ekonomickou i vojenskou mocnost. Otázkou je, jak dlouho wagnerovci vydrží a jak dlouho bude skupina ochotna fungovat na operační úrovni.

Jakou má teď Kreml strategii, částečná mobilizace už proběhla, na frontu nastupují vojáci, kteří mají minimální výcvik, co chystá dál?
O přesné strategii Moskvy můžeme pouze spekulovat. Řekl bych, že Moskva má nyní spíše „nepřímou“ strategii. Působením na určitě oblasti ekonomického a politického života Ukrajiny se snaží dosáhnout jistých vojenských cílů. Mám tím na mysli útoky na civilní a kritickou infrastrukturu, někdy i útoky na civilní obyvatelstvo a objekty. V podstatě se ruský režim snaží narušit psychiku ukrajinského obyvatelstva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Kdyby se jim to podařilo, mělo by to pozitivní dopad na ruskou armádu a ovlivnilo by to i postoj ukrajinského vedení. To by se muselo se situací smířit a začít s Ruskem vyjednávat o ukončení konfliktů. Obě strany by tak musely najít určitý kompromis, který by vedl k ukončení samotné války. Tuto strategii Kreml pravděpodobně nyní aplikuje.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..