Se začátkem totální agrese Rusové vstoupili do ukrajinských měst a vesnic a rozstříleli pomníky kulturních osobností, strhávali plakety, pálili ukrajinské knihy a posílali rakety do muzea Skovoroda. Ruští okupanti se tak kromě vražd, rabování a ničení uchylují na území Ukrajiny k dalšímu zločinu – ničení ukrajinské kultury.
Jedním ze strategických a vojenských cílů je nejen zabrání území či politický tlak, ale cílevědomé, staletí trvající ničení kulturního dědictví, identity a historické paměti. To vše je součástí podkopávání identity Ukrajiny jako samostatné země s nárokem na ruské legální vlastnictví všech jejich exponátů.
Počet zaznamenaných trestných činů proti kulturnímu dědictví naznačuje, že nejde o ojedinělé případy, ale o účelovou politiku ruských úřadů. Vědí, že k poražení Ukrajiny na všech úrovních je nutné také vymazat kulturní kód ukrajinského národa, připravit Ukrajince o jejich kulturu, jazyk a způsob myšlení. Navíc by takové jednání agresora mělo být považováno za součást zločinu genocidy na ukrajinském lidu.
Mezi nejhlasitější a nejstrašnější zločiny Rusů proti ukrajinské kultuře stojí za zmínku například zničené muzeum Hryhoriy Skovoroda v Charkovské oblasti, zdevastovaná a vyrabovaná muzea v Chersonské oblasti, budova činoherního divadla v Mariupolu zničená nálet, zničené muzeum Marie Primačenko v Kyjevské oblasti, vypálená dřevěná poustevna Svjatohorská lávra v Doněcké oblasti, krádež skytského zlata v Melitopolu a mnoho dalších. Výčet poškozených předmětů kulturního dědictví není vyčerpávající, protože situace na dočasně okupovaných územích není zcela pochopena. Hovoříme nejen o nemovitých věcech a budovách, ale také o muzejních sbírkách a knihovních fondech.
Kromě ničení ukrajinské kultury je tu i druhá strana mince s ruskými vetřelci. Na Ukrajině tzv „kritici černého umění“ jsou skupiny, které kradou kulturní hodnoty, sledují význam určitých kulturních předmětů a vytvářejí samostatné kulturní operace proti Ukrajině. Vzhledem k tomu, že Rusové zacházejí s kulturním dědictvím jako s kolonizátory a ničí to, co nemohou využít ve svém vlastním zájmu, zejména k prosazování své vlastní vize „velké ruské kultury“, měli by být Ukrajinci spolu s příslušnými mezinárodními organizacemi a nadacemi ostražití a zvýšit svou kulturní obranyschopnost.
Ukrajinská kultura je silná a postaví se proti ruské agresi. Rusové by ale měli nést odpovědnost za takové zločiny již dnes, kdy jedním z klíčových bodů by měla být restituce – návrat ukradených hodnot a obnova integrálního kulturního dědictví státu nahrazením hodnot podobnými. Na Rusko by se měly vztahovat také obecné i zvláštní předpisy mezinárodního práva: úmluvy UNESCO, rezoluce Valného shromáždění OSN, Úmluva z roku 1970 o opatřeních zakazujících a zabraňující nezákonnému dovozu a převodu vlastnictví kulturních statků, Úmluva o ochraně světové Kulturní statky a přírodní dědictví z roku 1972 atd.
