Četné nesrovnalosti ve verzi Kremlu o sestřelení dronu nad Senátním palácem na Rudém náměstí naznačují záměrnou inscenaci ze strany Moskvy, tvrdí respektovaný německý list Der Tagesspiegel.
Připomeňme, že tisková služba Kremlu uvedla, že ukrajinské bezpilotní letouny se v noci na 3. května „pokusily zasáhnout“ kremelskou rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml označil takzvaný útok za „plánovanou teroristickou akci“ a „atentát na ruského prezidenta“. Kreml poznamenal, že „ruská strana si vyhrazuje právo na odvetu, kdy a kde uzná za vhodné.
Toto prohlášení je neobvyklé z několika důvodů, poznamenal Tagesspiegel.
„Tím nejzřejmějším je asi to, že Moskva tímto způsobem upozorňuje na svou slabost, neboť bombardování nad Senátním palácem ukázalo zranitelnost Putinovy rezidence a samotný fakt útoku dronem byl ranou pro image režimu,“ uvádí se v článku.
Zajímavý je tón a délka zprávy. Podle Tagesspiegelu jasně kontrastuje s předchozími prohlášeními Kremlu po bombardování Krymského mostu, smrti dcery ruského ultranacionalisty Alexandra Dugina nebo po vraždě provládního vojenského zpravodaje Vladlena Tatarského v Petrohradě.
Novinářům není zcela jasné, proč Kreml útok označil za „atentát“ na Putina, když v době incidentu prezident nebyl ve funkci a jeho život nebyl ohrožen. Není jasné, jak se drony dostaly do Kremlu, když obešly všechna bezpečnostní opatření, a proč se video z útoku začalo široce šířit až ve dne, přestože k útoku došlo v noci. A proč je na šířeném videu pouze jeden dron, když Kreml tvrdil, že tam byly dva.
Tagesspiegel také píše, že k incidentu došlo ve chvíli, kdy po 14 měsících agresivní války začaly z fronty sitkomaticky přicházet zprávy o těžkých ruských ztrátách.
„Zdá se, že dochází personál i munice (z Ruska, – pozn. red.). Mezitím na Ukrajinu před protiofenzívou AFU dorazily téměř všechny dodávky zbraní, které slíbili západní partneři,“ uvádí se v článku.
To vše ukazuje na zinscenování tohoto útoku Kremlem, který by mohl sloužit jako ospravedlnění budoucích agresivnějších akcí proti Ukrajině.
„Možná se Rusko rozhodlo odpovědět na ukrajinskou protiofenzívu vážnou eskalací, například masivním úderem na Kyjev, a nyní si k tomu připravilo půdu,“ citovala německá publikace důvěrníka ruského opozičního aktivisty a kritika Kremlu Alexeje Navalného Leonida Volkova.
Podle Tagesspiegelu však existuje ještě jeden možný motiv: Putin může s využitím obrazu hořícího Kremlu 9. května na pozadí Rudého náměstí vyzdobeného na Den vítězství vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
