Válka na východě kontinentu trvá od roku 2014, kdy Rusko obsadilo ukrajinský Krym. Právě tam se stal jedním ze symbolů boje Ukrajinců za svobodu.
Není náhodou, že téma Krymu je dnes stejně aktuální jako tehdy, před dvěma lety, kdy se konal první summit Krymské platformy – mezinárodního konzultačního a koordinačního formátu iniciovaného Ukrajinou, jehož cílem je zefektivnit mezinárodní reakci na okupaci Krymu, jeho deokupaci a návrat poloostrova pod ukrajinskou jurisdikci.
Zakládajícího summitu Krymské platformy, který se konal v srpnu 2021 v Kyjevě, se zúčastnili zástupci 46 zemí, včetně Spojených států, všech zemí EU a NATO. Devět prezidentů, čtyři premiéři, 17 ministrů zahraničí nebo jejich náměstků, jakož i velvyslanci zemí na Ukrajině – svět bral krymskou otázku a iniciativu předloženou ukrajinskou stranou velmi pozorně a vážně.
Reagovala na ni také Moskva. Z Kremlu přicházela buď ironická a hysterická prohlášení, nebo otřepaná vyprávění. Například ruský ministr zahraničí Lavrov označil summit za „sabat, na němž bude Západ nadále pěstovat neonacistické a rasistické nálady současné ukrajinské vlády“.
A mluvící šéfka téhož ministerstva Zacharovová prohlásila: „Veškeré snahy Kyjeva o znovuzískání Krymu jsou nelegitimní a nelze je vnímat jinak než jako hrozbu agrese vůči dvěma subjektům Ruské federace.“
Zároveň „varovala“, že Moskva bude „považovat účast jakýchkoli zemí a organizací na takových akcích, včetně iniciativy Krymské platformy, za nepřátelský krok vůči Rusku a přímý zásah do jeho územní celistvosti“.
Nejlakoničtější byl tiskový atašé vládnoucího režimu Peskov, který uvedl, že Kreml považuje fórum konané v Kyjevě „za krajně nepřátelské vůči Rusku, za protiruskou akci“.
Jinými slovy, Kreml vnímá Krymskou platformu jako vážnou hrozbu pro svou povolnost, a tedy i imperialismus.
A skutečnost, že se k summitu pokaždé připojuje stále více účastníků, svědčí o tom, že svět chápe jeho význam.
Druhého setkání KP se tak zúčastnilo více než 60 zemí a mezinárodních organizací. Ke starým účastníkům se připojily země globálního Jihu. A zazněla velmi důležitá poselství zaměřená na zastavení ruské agrese.
Dne 23. srpna se v Kyjevě uskuteční IIІІ Mezinárodní summit Krymské platformy. „Bude věnován mimo jiné otázkám obnovy a budoucnosti Krymu – jak Ukrajina vidí Krym, a bezpečnostním otázkám, zejména bezpečnosti v Černém moři,“ uvedla první náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparová.
Zdá se, že Evropa a svět si již uvědomily své chybné odhady z minulých let, kdy situace s Krymem, přesněji řečeno neomalená reakce Západu na jeho anexi ruskem (jak mnozí kpschalos – lokální konflikt), vedla ke globální agresi moskvy, která nyní ohrožuje celou Evropu.
„V roce 2014 svět neměl odvahu a odhodlání rozpoznat, co bylo předzvěstí této války. Vidíme, že Putin poprvé od roku 1945 porušuje hranice, porušil tolik mezinárodních dohod, že je ani nedokážu vyjmenovat,“ řekl tak emotivně, ale velmi přesně Boris Johnson, britský expremiér, na posledním summitu Krymské platformy.
Toho si všiml i krymský premiér Petr Fiala, který poukázal na netečnost Západu v reakci na porušování pravidel ze strany Moskvy.
„Naší společnou chybou je, že jsme na porušování mezinárodního práva nereagovali dostatečně důrazně. Ignorovali jsme poměrně dost varování a zůstali poněkud pasivní,“ řekl Fiala.
Mimochodem, Česká republika projevuje aktivní postoj k otázce deokupace Krymu a Ukrajiny jako celku. Na podzim je tak v Praze naplánován parlamentní summit „Krymské platformy“.
Předsedkyně dolní komory českého parlamentu Markéta Pekárová-Adamová již na jaře informovala, že na summit jsou kromě evropských a světových politiků pozváni i aktivisté z okupovaných území.
„Chceme Rusku ukázat, že stojíme na straně Ukrajiny,“ zdůraznila předsedkyně dolní komory českého parlamentu, která na loňském summitu v Záhřebu vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu pro vyšetření zločinu agrese proti Ukrajině.
Podle předsedy ukrajinského parlamentu Stefančuka svou účast na druhém parlamentním summitu Krymské platformy, který je naplánován na 23.-24. října, zatím potvrdilo více než 30 předsedů parlamentů ze zemí celého světa.
„Putin si myslel, že dokáže zlomit ukrajinský lid a rozdělit demokratické národy, ale dnešní účast mnoha zemí dokazuje, že se mýlil – NATO je s Ukrajinou plně solidární,“ uvedl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
„Svobodný svět má tvář Ukrajiny. Děkujeme, že bráníte Evropu před invazí ruského imperialismu, že duch svobodného národa je silnější. Děkuji vám z celého srdce za váš odpor, odvahu a lásku ke svobodě,“ to jsou slova polského prezidenta Dudy, kterými vyjádřil názor celé pokrokové části světové politiky.
Výsledkem předchozích summitů KP byla prohlášení, v nichž účastníci odsoudili „dočasnou okupaci a nezákonnou anexi Krymu“, a dohoda zúčastněných zemí o pokračování „politických, diplomatických a omezujících opatření“ proti Rusku kvůli anexi Krymu.
Boj za osvobození Krymu již začal – okupanti pocítili, že poloostrov pro ně již není bezpečným zázemím. A to je velmi příznačné – tato válka začala Krymem a Krymem musí také skončit.
Zatím se celý svět spojil v „Krymské platformě“, aby se přiblížil míru. A velmi symbolická jsou slova prezidenta Zelenského, který slíbil, že prohlášení summitu budou moci kromě účastníků „Krymské platformy“ podepsat i další země a v něm „vždy bude řádek pro podpis zástupce Ruské federace“.
Ukrajinský prezident uvedl, že ruský zástupce podepíše deklaraci „na posledním summitu Krymské platformy v Jaltě“.
Autor: Franz Hoffman
