Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach tak od toho dne přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informují zahraniční tiskové agentury. Náhorní Karabach spravují posledních zhruba 30 let etničtí Arméni, minulý týden ho však po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Ázerbájdžán.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.
Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.
Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu.
Prezidentský dekret podle AP zároveň vyzývá obyvatele Karabachu, aby se „seznámili s podmínkami reintegrace, kterou nabízí“ Ázerbájdžán, a mohli se rozhodnout, zda zůstanou. Z regionu v posledních dnech odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Podle Jerevanu k dnešnímu dni přišlo do Arménie ze separatistické oblasti přes 68.000 obyvatel, což je více než polovina odhadované populace.
Pro Ázerbájdžán a jeho prezidenta Ilhama Alijeva je to triumfální obnovení svrchovanosti nad regionem, pro Armény porážka a národní tragédie, poznamenala v souvislosti s oznámením o rozpuštění karabašské republiky agentura Reuters.
Alijev podle svého úřadu mezitím navštívil město Džebrail, které se nachází na jihu Náhorního Karabachu, v 90. letech bylo ve válce zdevastováno a během bojů v roce 2020 ho dostal pod svou kontrolu Ázerbájdžán. Nyní se ho podle Reuters snaží obnovit. Kdy Alijev cestu podnikl, kancelář neupřesnila, nicméně je to zřejmě jeho první výprava do Náhorního Karabachu od ázerbájdžánské ofenzivy z minulého týdne.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS novinářům řekl, že Moskva pozorně sleduje vývoj situace v Náhorním Karabachu, a informaci o oznámeném konci karabašské republiky „bere na vědomí“.
Do Arménie uprchla více než polovina obyvatel Náhorního Karabachu
Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 70.000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. S odvoláním na mluvčí arménského premiéra o tom dnes informovala agentura Reuters. Arménský premiér Nikol Pašinjan mezitím prohlásil, že v příštích dnech už nezbydou v regionu žádní Arméni, a Ázerbájdžán obvinil z etnických čistek. Baku se proti tomu ohradilo a obvinění odmítlo.
„Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství,“ uvedl šéf arménské vlády podle agentury AFP. Svět vyzval, aby jednal a Ázerbájdžán potrestal.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle ruské agentury TASS Pašinjanovo obvinění z etnických čistek odsoudilo a odmítlo. Arménský premiér se podle resortu snaží „zmařit úsilí Ázerbájdžánu poskytovat humanitární pomoc a reintegrační proces“. Baku už dříve uvedlo, že obyvatele Karabachu nenutí k odchodu a region začlení do Ázerbájdžánu.
Rovněž ázerbájdžánský velvyslanec v Británii Elin Suleymanov dnes agentuře Reuters řekl, že Ázerbájdžán myslí vážně svůj slib, že etničtí Arméni, kteří na jeho území zůstanou, můžou počítat s pomocí a že mají zaručenou bezpečnost. „Co si má Ázerbájdžán počít? Nemůžeme je přece držet silou, nechceme je držet silou, ale zároveň nikoho nepobízíme, aby odešel,“ řekl diplomat. Ázerbájdžán zatím podle něj kvůli překotnému vývoji nedostal příležitost dokázat, že jeho záruky platí.
„Stát poskytuje vhodné bydlení všem, kteří nemají předem určené místo pobytu,“ citovala dříve z prohlášení arménské vlády AFP. Ta zároveň připomíná, že Ázerbájdžán v neděli otevřel Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo. Většina lidí podle Reuters prchá právě touto cestou, nyní přeplněnou. Mnoho jich cestuje v plně naložených autech, nákladních vozech i traktorech a popisují, jak strávili hladoví a vystrašení noci v chladných horách.
Ázerbájdžán minulé úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Z Náhorního Karabachu kvůli tomu odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva.
Své domovy opustily desetitisíce Arménů během pouhých několika dní. Agentura Reuters označila současnou situaci za exodus, který nemá na jižním Kavkaze obdoby od války, která oblast zasáhla v 90. letech. Tehdy prchaly i statisíce Ázerbájdžánců.
V regionu před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo podle dostupných informací kolem 120.000 etnických Arménů. Někteří obyvatelé už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením.
Pašinjan dnes také obvinil Ázerbájdžánce ze „svévolného zadržování“ Arménů na kontrolních stanovištích. „Jejich práva by měla být chráněna na mezinárodní scéně,“ uvedl arménský premiér. Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana a dnes ho obvinily z několika trestných činů včetně financování terorismu.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Zejména boje v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů. Pašinjan už dříve obvinil Rusko, se kterým má Arménie podepsanou bezpečnostní smlouvu, že jeho mírové síly rozmístěné v regionu nyní neudělaly dost pro odvrácení útoku ze strany Ázerbájdžánu.
