Evropský parlament dnes podpořil Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, který by měl zajistit silnější ochranu novinářů před vměšováním do jejich práce a napomoci posílení nezávislosti a plurality médií v Evropské unii. Kromě jiného má novinka například bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje.
„Média jsou nejdůležitějším demokratickým nástrojem sloužícím svobodě. Můžeme být hrdí na naše demokratické standardy, ale nesmíme přehlížet znepokojivý stav svobody tisku ve světě, který se nyní týká i Evropy. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je rozhodujícím nástrojem k řešení těchto problémů,“ uvedla dopoledne v rozpravě zpravodajka návrhu za výbor pro kulturu a vzdělávání Sabine Verheyenová z Německa.
Ve svém postoji k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který podpořilo 448 europoslanců, 102 bylo proti a 75 se zdrželo, se europarlament vyslovil pro to, aby členské státy chránily média proti nátlaku, včetně například nucení novinářů prozrazovat zdroje nebo zpřístupnit zašifrovaný obsah svých komunikací. Pouze jako zcela krajní řešení může být podle europoslanců použit špionážní software, a to po individuálním soudním posouzení případu, například při vyšetřování terorismu.
Parlament také chce, aby média měla povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Cílem opatření je též vyšší ochrana médií před svévolnými rozhodnutími velkých on-line platforem a snaha zajistit, aby média nebyla ekonomicky závislá na veřejné reklamě.
Komise věc předložila loni v září, dnešním rozhodnutím dal europarlament mandát svým zástupcům začít o konečné podobě návrhu vyjednávat s členskými státy evropského bloku. Rada, tedy země EU, se na své vyjednávací pozici shodla už letos v červnu. Cílem unijních institucí je jednání uzavřít před nadcházejícími volbami do europarlamentu.
