Hamás ztratil kontrolu nad rozsáhlou částí Pásma Gazy, řekl Ganc

Palestinské hnutí Hamás ztratilo kvůli izraelským úderům kontrolu nad rozsáhlou částí Pásma Gazy, ve které vládlo od roku 2007. Dnes to na tiskové konferenci uvedl člen izraelského válečného kabinetu a někdejší ministr obrany Benny Ganc. Podle něj musí operace izraelské armády pokračovat, aby Hamás nezískal zpět kontrolu nad územím, které ztratil. Za prioritu Ganc označil osvobození rukojmích, které drží Hamás i další palestinské ozbrojené organizace, napsal server The Times of Israel (ToI).

„Velké části Pásma Gazy nemá Hamás v podstatě už pod kontrolou,“ uvedl Ganc. Podle něj musí údery izraelské armády pokračovat, aby Hamás nezískal zpět nadvládu nad tímto palestinským územím. Podle Gance se izraelská armáda na dobré cestě k „demontáži teroristických struktur“ Hamásu.

Izraelská armáda už dříve uvedla, že se jí podařilo zničit hlavní infrastrukturu hnutí Hamás na severu Pásma Gazy. Na tomto území sice dále působí ozbrojenci Hamásu, ale bez velení a koordinace. Armáda uvedla, že se nyní bude soustředit na operace ve střední a jižní části pásma a ohlásila novou etapu konfliktu s menším množstvím úderů letectva i pozemního vojska.

„Prioritou je návrat rukojmí,“ uvedl Ganc. Izraelské vedení přitom čelí kritice ze strany příbuzných osob zajatých Hamásem, že nevynakládá dostatečné úsilí na propuštění či osvobození rukojmích. „Děláme vše, co můžeme, abychom dostali nazpět vaše blízké,“ vzkázal ovšem dnes Ganc příbuzným.

Člen válečného kabinetu také řekl, že sousední Libanon, z jehož jižní částí útočí šíitské hnutí Hizballáh na izraelské pohraničí, se musí rozhodnout, zda chce tyto aktivit milic tolerovat, nebo potírat. „Pokud si Libanon bude nadále počínat jako předsunutá základna íránského teroru, tak se na jihu Libanonu zachováme stejným způsobem, jakým se chováme v Pásmu Gazy,“ varoval Ganc.

Ganc je členem úzkého válečného kabinetu, ve kterém zasedají také premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant. Orgán se fakticky zabývá každodenním politickým řízením konfliktu. Ganc je jediným členem orgánu, který byl před teroristickým útokem ze 7. října v opozici.

Hnutí Hamás vládne v Pásmu Gazy od roku 2007 poté, co na tomto území těsně vyhrálo volby a v ozbrojených střetech pak zvítězilo nad hnutím Fatah. Už v roce 2005 se Izrael stáhl z tohoto palestinského území. Od roku 2007 se odehrálo několik ozbrojených střetů mezi Izraelem a hnutím Hamás, které USA a EU považují za teroristickou organizaci. Současný konflikt začal 7. října, kdy palestinští ozbrojenci zaútočili na izraelské vesnice a kibucy v okolí Pásma Gazy. Izrael následně zahájil vojenskou odvetu, jejímž cílem je podle izraelských představitelů likvidace vojenských struktur Hamásu. Během útoku Hamás a další organizace unesly do Pásma Gazy z Izraele na 240 lidí. Asi polovina z nich byla propuštěna, osvobozena či zahynula.

  Francouzi už po jedenácté stávkovali kvůli reformě důchodů, účast klesla

WHO kvůli bezpečnosti zrušila už šestou dodávku zdravotnické pomoci do Gazy

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes z bezpečnostních důvodů zrušila další, v pořadí šestou plánovanou dodávku zdravotnické pomoci do Pásma Gazy, píše agentura Reuters s odvoláním na generálního tajemníka organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse. Izraelské úřady podle šéfa WHO od poslední podpůrné mise 26. prosince neudělily pro další návštěvu povolení, ani bezpečnostní záruky.

„Intenzivní bombardování, omezení pohybu, nedostatek paliva a přerušovaná komunikace znemožňuje WHO a jejím partnerům dostat se k potřebným,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v Ženevě Ghebreyesus a vyzval Izrael k větší spolupráci.

Izraelská vojenská ofenzíva v Pásmu Gazy, která má za cíl zlikvidovat struktury hnutí Hamás v reakci na jeho teroristické útoky v Izraeli 7. října loňského roku, vyhnala podle OSN z domovů přes 80 procent z 2,4 milionu obyvatel oblasti. Asi milion jich nyní přebývá v okolí Rafáhu na jihu u egyptských hranic. Mnoho rodin se za tři měsíce bojů přemisťovalo několikrát podle toho, jak izraelská armáda vyzývala k evakuacím do „bezpečných zón“.

Podle humanitárních organizací i OSN není ale v žádné části Pásma Gazy bezpečno, což ztěžuje také distribuci humanitární pomoci.

Úřady: Údery izraelské armády si v Gaze vyžádaly 23.357 palestinských obětí

Při úderech izraelské armády v Pásmu Gazy přišlo za uplynulý den o život 147 Palestinců, celkový počet palestinských obětí od začátku války mezi hnutím Hamás a Izraelem tak vzrostl na 23.357. Podle tiskových agentur to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví v Gaze, nad nímž má kontrolu Hamás. Dalších 40 „mrtvých a zraněných“ si nad rámec bilance vyžádal dnešní izraelský útok na uprchlický tábor Dajr Balah ve středu Pásma Gazy, uvedly úřady Hamásu. Izraelská armáda mezitím dnes oznámila, že při úterních operacích zemřel jeden její voják, čímž se celkový počet padlých od začátku pozemní operace zvýšil na 186.

Většinu ze 147 mrtvých Palestinců podle tamních úřadů tvoří ženy, děti a nezletilí, údaje však nerozlišují mezi zabitými civilisty a ozbrojenci. Izraelská armáda tvrdí, že od začátku války s Hamásem v říjnu loňského roku zabila na 8500 příslušníků tohoto radikálního islamistického hnutí.

Útok v Dajr Balahu podle úřadů pod kontrolou Hamásu cílil na obytný dům v blízkosti nemocnice Mučedníků Al-Aksá. Údajně šlo o oblast, kterou izraelská armáda dříve označila jako bezpečnou, píše stanice Al-Džazíra s odvoláním na Hamás.

  Fico slibuje první návštěvu v Česku i svrchovanou zahraniční politiku

Novinář citovaný Al-Džazírou popsal, že dům vedle nemocnice zasáhly tři letecké údery. „Nemocnice byla nacpaná lidmi, byl to chaos. Neumíte si představit množství krve, kterou jsem viděl. Byl tam jeden známý prodejce falafelu, kterého zabil šrapnel, a jeho krev pocákala všechno to jídlo, byla i na stěnách,“ uvedl svědek.

Palestinský Červený půlměsíc později na síti X oznámil, že při útoku zahynuli čtyři zaměstnanci jeho záchranné služby poté, co jedna z bomb zasáhla sanitní vůz u vchodu do nemocnice.

Podle bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo ve válce zraněno 59.410 Palestinců, přičemž do součtu nejsou započtení zranění z Darj Balah. Údaje nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Celkový počet mrtvých však může být ještě vyšší, neboť mnoho obětí úderů izraelské armády zůstává pod troskami zřícených budov.

Izraelci zahájili válku proti hnutí Hamás poté, co tato skupina spolu s dalšími radikálními organizacemi loni 7. října zaútočila na jižní Izrael, zabila na 1200 lidí a kolem 240 osob unesla do Pásma Gazy. Více než 100 rukojmích Hamás propustil koncem listopadu při dosud jediném krátkodobém příměří, většinou výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli.

Hamás, který Spojené státy i Evropská unie označují za teroristickou organizaci, vládne v Pásmu Gazy od roku 2007, a to po násilném převzetí moci.

Izraelský vládní poslanec zopakoval, že Gaza by měla být spálena

Izraelský poslanec ze strany premiéra Benjamina Netanjahua Nissim Vaturi, který je i místopředsedou parlamentu, dnes zopakoval své dřívější vyjádření, že Pásmo Gazy by mělo být spáleno. Server The Times of Israel (ToI) připomněl, že Vaturi to řekl jen den před zasedáním Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Ten se bude zabývat stížností, v níž Jihoafrická republika (JAR) viní Izrael z páchání genocidy v palestinském Pásmu Gazy.

JAR viní Izrael i z toho, že nepotrestal ty, kteří podněcovali ke genocidě Palestinců. Ve stížnosti k ICJ je uveden i seznam výroků vysokých izraelských činitelů, včetně premiéra Netanjahua, které jsou toho podle JAR důkazem. Nejtvrdší postoje vůči Palestincům zaujímají krajně pravicoví spojenci premiéra Netanjahua v jeho koaliční vládě, včetně dvou ministrů Becalela Smotriče a Itamara Ben Gvira, kteří ostrou rétorikou už před rokem podle mnohých přispěli k růstu násilností židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu.

Poslanec strany Likud Vaturi dnes podle ToI místnímu rozhlasu řekl, že vůbec nelituje toho, co loni v listopadu napsal na sociální síti stran vypálení Gazy. „Jsme příliš humánní. Spalme Gazu, nic menšího!“ uvedl tehdy Vaturi.

  EU připravuje embargo na dovoz ruské ropy, Macron ho podporuje, řekl Le Maire

„Za svými slovy si stojím. Co znamená spálit? Jít tam a roztrhat je na kusy. Naši vojáci by neměli ani vteřinu přemýšlet o tom, že musíme být humánní,“ řekl Vaturi. „Podařilo se nám organizovaně evakuovat 1,9 milionu lidí a zůstalo jich tam 100.000,“ dodal s odkazem na sever Gazy. Tam zahájila koncem října izraelská armáda pozemní operaci a předtím vyzývala obyvatele k rychlé evakuaci na jih. Mnozí ale museli jít pěšky, někteří jeli na vozech tažených osly, protože neměli palivo. Na severu zůstali nepohybliví pacienti se zdravotníky či senioři, kteří nechtěli opustit své domovy v obavě, že už se tam nevrátí. Desítky tisíc bytů pak zničily bomby.

Většina z 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy se od října postupně přesunula na jih tohoto úzkého pobřežního území, kde jich nyní asi milion přežívá v okolí Rafáhu, mnozí v provizorních přístřešcích. Mají málo jídla i vody, organizace Světový potravinový program (WFP) už v prosinci varovala, že tam do několika měsíců hrozí hladomor. Už mnoho týdnů v Pásmu Gazy není bezpečno nikde a rakety dopadají i do Rafáhu.

Izrael zahájil masové bombardování Pásma Gazy loni 7. října, když tamní hnutí Hamás, považované EU či Spojenými státy za teroristickou organizaci, předtím zaútočilo na izraelské pohraničí. Tam povraždilo na 1200 lidí, většinou civilistů, a zhruba 240 lidí uneslo do Gazy. Při izraelských úderech zemřelo podle Hamásu na 23.000 Palestinců, z toho kolem 70 procent byly ženy, děti a nezletilí. Tento údaj nelze nezávisle ověřit, mnozí experti ale tvrdí, že víceméně odpovídá skutečnosti. Zahrnuje i členy Hamásu, jichž vojáci zabili na 8500 v Gaze a dalších 1000 už 7. října při útoku na Izrael, napsal dnes ToI.

Jihoafrická republika podala podnět k ICJ v Haagu koncem prosince. Žádá tento soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské útoky izraelské armády v Pásmu Gazy, a zamezil tak pokračování činů, které JAR označuje za genocidu. Soud v Haagu zatím nebude rozhodovat o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

Izrael k prvnímu jednání ICJ, které potrvá dva dny, poslal podle agentury AP své přední právníky a také přeživšího holokaustu. To je neobvyklé, protože Izrael obvykle označuje OSN a mezinárodní soud za zaujaté. Rozhodnutí nebojkotovat toto jednání zřejmě znamená, že Izrael má obavy z verdiktu, který by mohl poškodit jeho mezinárodní pověst, případně nařídit, aby zastavil válečné operace v Gaze. Předběžné opatření ICJ podle agentury Reuters může vyzvat k tomu, aby se Izrael zdržel „činů, které by mohly zhoršit tento právní spor“.

ČTK

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com