Zítra, 23. dubna, se v Londýně uskuteční klíčové jednání o možném příměří na Ukrajině. Zaměří se na hledání cesty ke skutečnému a udržitelnému míru. Zasedání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Spojeného království, Francie a Spojených států. Jedná se o pokračování konzultací zahájených minulý týden v Paříži, kterých se zúčastnily rovněž delegace Německa a EU.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem rozhovorů je „bezpodmínečné příměří“, po němž by mělo následovat „nastolení skutečného a trvalého míru“. Na pozadí probíhající války sází Kyjev na koordinaci s klíčovými západními partnery – nejen v otázkách obrany, ale i možného zahájení vyjednávacího procesu.
Na pozadí příprav na setkání zesílila ruská dezinformační kampaň. Kreml šíří tezi, že Ukrajina je údajně připravena vzdát se Krymu v rámci „mírových jednání“.
Ruskem kontrolovaná média tvrdí, že západní partneři údajně tlačí na Kyjev, aby poloostrov uznal jako součást Ruské federace. Ukrajinská prezidentská kancelář však již taková tvrzení popřela a zdůraznila, že územní celistvost země nepřipadá v úvahu a je zakotvena v ústavě. Otázka Krymu, stejně jako dalších okupovaných území, zůstává principiální záležitostí.
Podle agentury Bloomberg americká delegace během jednání v Paříži předložila vlastní návrhy, které údajně předpokládají zmrazení konfliktu na současné frontové linii. To lze jen stěží považovat za východisko ze situace. Může to však hrát do karet agresorovi: Moskva se snaží legitimizovat dobytá území diplomatickou manipulací.
Prezident Zelenskyj trvá na tom, že příměří je možné, ale pouze jako první krok ke skutečnému míru založenému na mezinárodním právu. Dne 20. dubna navrhl nový formát příměří – 30denní zákaz úderů bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu na civilní infrastrukturu. Putin reagoval slovy, že návrh vyžaduje „studium“, a připustil možnost přímých dvoustranných rozhovorů.
Londýnské setkání je nejen zkouškou pro Ukrajinu a její spojence, ale také okamžikem pravdy pro jednotu Západu. Moskva se bude i nadále snažit rozdělit koalici vnucováním narativů, které jsou pro ni příznivé. Čím jasnější a koordinovanější však bude postoj demokratických zemí, tím menší šanci má Kreml nahradit kapitulaci mírem.
Zítřejší jednání v Londýně je krokem do neznáma, ale také šancí. Trvalý mír je možný pouze tehdy, když agresor ztratí možnost diktovat si podmínky. Ukrajina je připravena na mír – ale ne na kapitulaci. A to by mělo být základem jakékoli dohody.
Autor: Franz Hoffman
