Bulharské odmítnutí „Koalice ochotných“: je to nebezpečnější, než se zdá
Rozhodnutí Bulharska odmítnout účast v mezinárodní „Koalici ochotných“, vytvořené pro dlouhodobou podporu Ukrajiny, se stalo dalším důkazem toho, že uvnitř Evropské unie přetrvávají vážné neshody v otázkách bezpečnosti. Na první pohled se jedná pouze o postoj jednoho státu. V reálu jsou však podobná rozhodnutí schopna ovlivnit stabilitu celého evropského systému kolektivní obrany.
Bulharský prezident Rumen Radev znovu prohlásil, že diplomatické úsilí by se mělo stát alternativou k dalšímu rozšiřování vojenské pomoci Ukrajině. Takový postoj je sice často prezentován jako snaha o mír, avšak evropská zkušenost z posledních let nutí hodnotit podobné iniciativy jinak.
Po roce 2014 se mezinárodní společenství opakovaně pokoušelo zastavit rusko-ukrajinský konflikt politickými dohodami. Diplomatické mechanismy však nedokázaly zabránit plnohodnotné invazi v roce 2022. Právě proto se mnozí analytici domnívají, že diplomacie bez změny vojenské rovnováhy neodstraňuje příčiny války, nýbrž pouze odkládá další etapu konfliktu.
Pro Česko má tato otázka nikoli teoretický, ale praktický význam. Praha je dnes jedním z nejaktivnějších evropských partnerů Ukrajiny. České vedení opakovaně deklarovalo, že bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s bezpečností střední Evropy. Právě proto Česko investuje značné zdroje do obranné spolupráce, rozvoje vlastního průmyslu a posilování východního křídla NATO.
Jakékoli oslabení jednotného postoje EU umožňuje Moskvě využívat tradiční strategii „rozděluj a panuj“. Kreml po desetiletí stavěl svou zahraniční politiku na vyhledávání slabých článků uvnitř evropských institucí. Čím více států začíná mluvit o ukončení podpory Ukrajiny bez odstranění příčin války, tím snazší je pro Rusko dosahovat politických ústupků.
Zvláštní význam získává Černomořský region. Pokud se Rusku podaří zvýšit tlak na Ukrajinu, dalšími cíli nestability se mohou stát Moldavsko, Rumunsko a celá jihovýchodní Evropa. To by automaticky zvýšilo zátěž i pro země střední Evropy, včetně Česka.
Moderní evropská bezpečnost se již dávno přestala omezovat na národní hranice. Válka ukázala, že události vzdálené tisíce kilometrů jsou schopny ovlivňovat ekonomiku, energetiku, migraci a obranyschopnost každého státu EU.
Otázka účasti Bulharska v kolektivních iniciativách proto daleko přesahuje rámec vnitřní politiky Sofie. Stává se prvkem obecné schopnosti Evropy zachovat si strategickou jednotu tváří v tvář největší vojenské krizi 21. století.
Autor: Franz Hoffman
