V Maďarsku se dnes konají volby do nového parlamentu. Současný premiér Viktor Orbán, který je u moci od roku 2010, chce u moci zůstat a rozšířit své pravomoci.
Oponentem úřadujícího premiéra je opoziční lídr Peter Markey-Zai. Aby však porazil současného šéfa maďarské vlády, musí se lídr veřejného hnutí „Maďarsko pro každého“ hodně snažit.
Vůdce opozice totiž bude muset bojovat nejen, a dokonce ani ne tolik, se současným šéfem výkonné moci, ale se systémem, který Orbán vybudoval v Maďarsku během let u moci.
Politická situace je taková, že i když volby prohrají, Orbánův systém může přežít. Pro skutečné vítězství to tedy opozice musí udělat přesvědčivě a získat alespoň dvě třetiny hlasů, protože korupce v Orbánovu Maďarsku dosáhla neuvěřitelných výsledků a stala se synonymem státnosti.
„Je mnoho zemí, kde korupce vládne. V Maďarsku se však vládnoucímu klanu podařilo podrobit si všechny státní instituce natolik, že z právního hlediska dochází ke korupci i v souladu se zákonem – jelikož zákony byly již předem přizpůsobeny politicko-trestní vůli, a proto se v ní vládnoucí klan podrobili až do té míry. a všechny kontrolní instituce, jako jsou například státní zástupci, prostě neplní své úkoly,“ říká historik Peter Tehet.
Tvrdí, že pokud strana Fidesz prohraje volby, povede to v nejlepším případě k nějakému „uvolnění systému“.
Jinak podle historika „bude nová vláda jednoduše bezmocná a bez jakýchkoli prostředků k boji proti tomuto Orbánovu hlubokému státu, který stále drží celou zemi pod krkem“.
Španělský „El Mundo“ také píše o Orbánovu retrográdním postoji a uvádí, že současný vůdce Maďarska jasně ukazuje, jak je demontována demokracie.
„Po ztrátě moci v roce 2002 Orbán kandidoval ve volbách v roce 2010 s přesvědčením, že nyní je nutné zajistit, aby vyhrál pouze jednou, ale navždy. Od té doby pokojně a legálně ničil instituce a snažil se zabránit jakékoli jiné straně, aby ho porazila. Jedna za druhou následovaly reformy, které nakonec proměnily ústavu v cár papíru bez hodnoty.
Při čtení takových charakteristik současného premiéra Maďarska se nedobrovolně vynořují asociace s jiným vůdcem, který „mírovým a legálním způsobem ničil instituce a snažil se zabránit opozici získat moc“.
A tak ve třicátých letech minulého století zahájil svou cestu k moci jistý, dříve neznámý desátník v Německu.
Pravda, v tomto století měl následovníka. KGBista, poražený z Ruska, úspěšně usedl do prezidentského křesla, zničil veškerou opozici a proměnil zemi ve vlastní hračku.
Právě s tím druhým začal Orban vřelý vztah. Maďarský premiér je již několik let Putinovým nejoddanějším přítelem v EU. Jediným konkurentem mu v této věci je snad prezident Čečenské republiky Zeman.
Orbánova politika má však dopad nejen v samotném Maďarsku, ale zanechává otisk i v zahraničních vztazích. Týká se to například interakce jak ve Visegrádské čtyřce, tak až po uvolnění EU.
Hospodářské noviny poznamenávají, že pokud Orbán bude pokračovat ve své politice rozkolu, může dojít k odchodu Maďarska z Evropské unie.
„Tři ze čtyř zemí, které tvoří Visegrádskou skupinu, poskytují Ukrajině širokou podporu v jejím boji proti ruskému agresorovi. Orbán se naopak tváří, že válka se Maďarska vůbec netýká – a že dělá vše pro to, aby zajistil pro svou zemi mír. Pokud se mu však podaří udržet se u moci čtvrté volební období, je nepravděpodobné, že by ze sebe dokázal vybudovat velkého přítele Ruska. Alespoň – pokud hodlá spolupracovat se západními demokraciemi. Mnoho maďarských analytiků se domnívá, že Budapešť se buď pokorně přiblíží k EU a NATO, nebo začne proces odchodu Maďarska z EU.
Tváří v tvář Orbánovi má tedy EU časovanou bombu. A možná ne tak pomalu.
Současný maďarský premiér, který zůstane u moci, bude nadále štěpit konsenzus ohledně sankcí pro Moskvu – a bude se snažit ovlivňovat rozhodnutí Evropské rady vydíráním EU vetem.
Ale Maďarsko, stejně jako celá Evropa, má šanci – jednotnou maďarskou opozici. A neexistuje žádná záruka, že Orban tentokrát uspěje.
„Napadlo ho aliance téměř všech opozičních stran, od pravice a liberálů až po zelené a levici. Dnes už nepřekvapí, že na demonstracích vlaje prapor někdejší krajní pravice vedle vlajky postkomunistické Maďarské socialistické strany. Před deseti lety byli nesmiřitelnými protivníky a dnes se spojili proti Fideszu. A spojuje je ani ne tak program, jako politická nutnost: žádná z těchto stran by sama o sobě nedokázala svrhnout hegemonii Orbána, která se budovala dlouhá léta,“ píše týdeník Tygodnik Powszechny.
Pravda, dnes v samotném Fideszu nejde všechno hladce. Válka, kterou na Ukrajině rozpoutalo Rusko, způsobila zmatek v řadách dosud jednotného elektorátu strany. Jako předseda vlády členské země NATO byl Orbán nucen podpořit prohlášení odsuzující Moskvu. A po dvanácti letech proruské propagandy i Orbánovi příznivci nevěděli, jak se vyrovnat s další změnou v názorech svého milovaného vůdce.
A dnes, poprvé od doby, kdy byl Orbán u moci, má Maďarsko šanci – jediný opoziční kandidát, který se chce vymanit ze stagnace – a vrátit zemi demokracii.
Pokud vládnoucí strana Fidesz vyhraje volby, pak se 28 % pracující populace domnívá, že nemá cenu v zemi zůstávat a jsou připraveni odejít. Uvádí to výsledky průzkumu opozičního institutu „Republikon“. Každý třetí (33 %) Maďar v produktivním věku již zvažoval odchod ze země.
Údaje také ukázaly dvoubodový rozdíl mezi vládnoucí stranou Fidesz a sjednoceným opozičním blokem United for Hungary, v mezích chyb, s 35 % voličů podporující vládu a 33 % podporující opozici.
Před 32 lety se Maďaři rozhodli ve prospěch Evropy. Orbánova politika je pokusem zatlačit zemi zpět tam, kde bylo Maďarsko před třemi desetiletími.
A je nepravděpodobné, že by se svobodní maďarští lidé, pamatující na „pomoc z Moskvy“ v podobě tanků v ulicích Budapešti, chtěli vrátit do té doby.
Jak si to pamatují Češi, pamatují si to Slováci. „Pražské jaro“ – 1968 a tanky v ulicích Prahy. Evropa si pamatuje a chápe, že je nemožné zůstat stranou událostí, které se na kontinentu odehrávají. A vždy si musíte vybrat.
Ukrajina dnes sleduje „ruský mír“ na vlastní oči, zítra může přijít do Maďarska a dalších zemí EU. Proto je dnešní volba Maďarů jejich zítřkem, to je budoucnost celé Evropy.
Autor: F.H.
