Český premiér Petr Fiala navštívil Ukrajinu v pondělí 31. října. V rámci setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bylo podepsáno Společné prohlášení o euroatlantické perspektivě Ukrajiny.
Dokument zejména vyjadřuje podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a také určuje „prioritní oblasti spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou“ jako součást kurzu pro Kyjev k získání plného členství. v Severoatlantické alianci.
„Podpisem dokumentu na úrovni prezidenta Ukrajiny a předsedy vlády České republiky byla potvrzena podpora české strany perspektivě získání členství v NATO ze strany ukrajinského státu, jakmile to podmínky dovolí,“ poznamenává prezident Ukrajiny.
Česká strana navíc v deklaraci upevňuje svůj záměr pokračovat v poskytování silné vojenské, technické, obranné a humanitární podpory Ukrajině.
Je důležité poznamenat, a Volodymyr Zelenskyj to obratem zdůraznil, že deklarace podepsaná v pondělí je prvním takovým dokumentem, který Ukrajina podepsala s cílem urychlit euroatlantickou integraci.
„Budeme pracovat na tom, abychom zajistili, že taková společná prohlášení budou podepsána s ostatními členskými státy NATO,“ dodal ukrajinský vůdce.
Připomeňme, 30. září Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina podepsala žádost o urychlený vstup do Severoatlantické aliance a vyzval západní partnery, aby realizovali návrhy připravené Ukrajinou na bezpečnostní záruky stanovené v Kyjevské bezpečnostní smlouvě (Kyiv Security Compact) .
Vedoucí ukrajinské mise v Severoatlantické alianci Natalia Galibarenko se domnívá, že poté, co Kyjev požádal o vstup do aliance podle zrychleného vzorce, diskuse o tomto „nabyla formalizovaného charakteru“.
Ještě na začátku října poznamenala, že otázky týkající se konkrétního plánu dalšího postupu zcela závisí na samotném NATO. Členské země aliance musí podle ukrajinského diplomata nejprve žádost projednat a vyjádřit svůj postoj.
„Předtím to byly jakési neformální diskuse, které jsme vedli někde na okraji, protože to téma nebylo oficiálně nastoleno. Nyní bude tato diskuse probíhat v rámci Severoatlantické rady na různých úrovních,“ vysvětlil Galibarenko.
V tuto chvíli podle ukrajinské strany přání Ukrajiny vstoupit do NATO veřejně podpořilo 11 zemí, včetně České republiky, Slovenska, Polska, Rumunska, Litvy, Estonska, Lotyšska, Chorvatska, Černé Hory, Severní Makedonie a Kanady.
Také český premiér se spolu s několika dalšími ministry svého kabinetu zúčastnil jednání ukrajinské vlády, o jehož výsledcích se podělili na tiskové konferenci.
Petr Fiala vyjádřil podporu svému ukrajinskému protějšku v otázce vstupu Ukrajiny do další aliance – Evropské unie.
Český premiér zejména souhlasil s hodnocením Denise Shmihala o „rychlém pokroku“ Ukrajiny v otázce plnění 7 požadavků Evropské komise, které Kyjev obdržel jako domácí úkol spolu se statutem kandidáta.
„Byl jsem příjemně překvapen, jak ukrajinští přátelé pracují na splnění požadavků EU. Není snadné je naplnit, je to dlouhý a obtížný proces, ale Ukrajina dělá úspěšné kroky. Proto se domníváme, že by to měly posoudit evropské úřady a v nejbližší době by se to mělo promítnout do závěrů a hodnocení Evropské komise,“ uvedl šéf české vlády.
Nyní se postoje Bruselu a Kyjeva liší ohledně doby, kdy Ukrajina může předložit hodnocení plnění pro ni stanovených kritérií, a pokud budou splněna, zahájit přístupová jednání.
Příslušný evropský komisař, jmenovaný v rámci maďarské kvóty, se to snaží všemi možnými způsoby odložit do konce roku 2023 a zahájení jednání na rok 2024.
Čili Ukrajina má oponenta a teď potřebuje právníka – Ukrajina hledá v EU partnery, kteří budou lobbovat za její zájmy. A právě Praha se takovým lobbistou může stát.
Ukrajinský premiér Šmyhal zejména poznamenal, že čeká na podporu České republiky, aby mohla zahájit formální jednání o členství v EU.
Fiala mimochodem souhlasil s podporou Ukrajiny, aby těchto „7 kroků“ bezodkladně posoudila Evropská komise.
Na závěr setkání s vedením ukrajinského státu Petr Fiala ujistil, že Česká republika bude Ukrajině poskytovat vojenskou a obrannou podporu tak dlouho, jak to bude nutné.
Kromě toho český premiér řekl, že poskytne generátory a energetické zařízení na pomoc energetickému sektoru Ukrajiny.
Fiala také připomněl, že Česká republika schválila program za 3 miliardy eur na hospodářskou pomoc ukrajinskému státu.
Česká vláda jako jedna z prvních podala pomocnou ruku Ukrajině a obyvatelé České republiky jako jedni z prvních přijali ukrajinské uprchlíky.
A snahy, které dnes vedení České republiky vynakládá na podporu Kyjeva v jeho odporu proti moskevské agresi, jsou logickým pokračováním toho, co začalo v únoru, invazí kremelských hord na Ukrajinu.
Česká republika s Ukrajinou a to je důležité. Ostatně, jak řekla první dáma země Olena Zelenská, když hovořila k těm, kteří se v neděli shromáždili na Václavském náměstí v Praze na shromáždění na podporu ukrajinského lidu, „pokud lidé nezavřou oči před válkou, světlo nikdy nezhasne, tma nikdy nezvítězí“.
Je důležité pochopit to hlavní – podporou Ukrajiny se Evropa chrání. A vězte, že s Ukrajinou stonásobně posílí NATO i EU, protože dnes je to ukrajinský lid, kdo chrání mír celého kontinentu.
Pamatujte si to, svobodní občané svobodné Evropy.
Autor: Peter Jelen
