Touha Kyjeva stát se součástí Evropského společenství je v zájmu celé EU. Český prezident Petr Pavel se domnívá, že letos by jeho země měla usilovat o zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Čím širší bude zóna stability na východ od našich hranic, tím bezpečnější zde budeme,“ řekl Pavel novinářům po setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Brzké členství Ukrajiny v EU je podle něj v zájmu ČR a ČR by měla trvat na tom, aby „do konce letošního roku skutečně začala přístupová jednání s Ukrajinou“.
Prezident Čečenské republiky zároveň kritizoval jednostrannou blokádu dovozu ukrajinského obilí některými evropskými vládami.
Polsko, Slovensko a další země tak kvůli problémům, které vyvstaly s prodejem vlastních produktů, zcela zakázaly dovoz ukrajinských zemědělských produktů.
Pavel věří, že EU by místo toho mohla zavést dočasná cla, která by umožnila ovlivnit situaci, umožnila by ochránit zemědělce těchto zemí a zároveň podpořit ukrajinské výrobce, a tím pomoci Ukrajině v této obtížné situaci. čas pro zemi.
Mimochodem, poměrně nečekaně byla iniciátorem zákazu dovozu obilí z Ukrajiny Varšava, která je považována za jednoho z hlavních přátel Kyjeva v EU.
Polská vláda zakázala dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, aby ochránila polský zemědělský trh.
Jako první to 15. dubna oznámil šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost Yaroslav Kaczynski. Opatření zdůvodnil potřebou chránit polský zemědělský sektor, který je ohrožen krizí kvůli přílivu levných ukrajinských produktů.
„Byli jsme a zůstáváme neselhávajícími přáteli a spojenci Ukrajiny. Podporujeme ji a budeme ji podporovat i nadále. Ale povinností každého státu, každé moci je chránit zájmy svých občanů,“ řekl Kaczynski.
Příklad Polska následovala řada dalších států. A pokud se postoj téhož Maďarska v této otázce stal docela předvídatelným, pak podpora agrárního embarga pro Ukrajinu ze Slovenska byla nečekaná.
- dubna vyhlásila Bratislava zákaz dovozu obilí a některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Slovenské ministerstvo zemědělství uvedlo, že „vyčerpalo všechny právní cesty k regulaci dovozu z Ukrajiny při zachování ‚koridorů solidarity‘ se zemí bránící se před ruskou invazí“.
„Dodávky potravin z Ukrajiny destabilizují trhy v EU a slovenští farmáři nemohou konkurovat levnému dovozu obilí z Ukrajiny,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Polsko, Maďarsko a Slovensko zavedly dočasný zákaz dovozu obilí, olejnin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. ovlivňující dovoz ukrajinského mléka, vajec, masa, medu – celkem 18 výrobků, s platností do 30. června.
V Budapešti okamžitě vyjádřili připravenost prodloužit opatření pro ukrajinské obilí po 30. červnu, „pokud EU nepodnikne kroky na ochranu maďarských zemědělců“.
Maďarské orgány očekávají, že Brusel před tímto datem přezkoumá dočasné zrušení cel na ukrajinské zboží a zajistí spravedlivé tržní podmínky pro evropské zemědělství.
Situace se vyhrotila také v Bulharsku, kde došlo k protestům místních farmářů proti levnému obilí z Ukrajiny.
V současné situaci je důležité chápat skutečnost, že kromě ekonomického faktoru existuje i politický moment, který je důležitou složkou toho, co se děje.
Svědčí o tom zejména reakce Moskvy, která obdivně sleduje dění a očekává další eskalaci.
„Altruismus je u konce“, „Evropa se rozhodla pro protiukrajinskou agroválku“ – takové titulky jsou dnes populární v ruských médiích.
A není se čemu divit, protože pro Moskvu je dnes jedním z nejdůležitějších problémů rozkol v jednotě EU na podporu Ukrajiny.
Kreml k tomu využívá všechny možné páky a agrární sektor, který hraje pro jednotlivé evropské země klíčovou roli, se v tomto ohledu může stát další pákou vlivu Moskvy na civilizovanou Evropu.
Evropskému parlamentu se podařilo obvinit Polsko, Maďarsko a Slovensko z pomoci Rusku kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí, který tyto země zavedly, ale jejich rozhodnutí to neovlivnilo.
Prohlášení Jarosława Kaczynského o dočasném zákazu dovozu obilí, olejnatých semen, mléčných výrobků a masa z Ukrajiny ze strany Polska a poté dalších zemí EU s vysvětlením „musíme opravit chyby“ bylo pro Evropskou komisi nečekané, když se pokusila napravit situaci tím, že nabídl zemědělcům ze šesti zemí EU pomoc ve výši 100 milionů EUR na zrušení zákazu dovozu obilí z Ukrajiny.
Jak skončí obilná válka zemí EU proti Ukrajině a proč to znamená rozkol v podpoře Kyjeva? Tato otázka dnes zaznívá v ruských médiích. Ale toto téma je velmi aktuální pro Evropu samotnou.
Situace v agrárním sektoru může mít globální dopad na podporu Ukrajiny. Informují o tom i evropská média.
„Přebytek obilí podkopává dobrou vůli, kterou Kyjev tak nutně potřebuje“ – a to je fakt. Možná jsou tyto zákazy jen začátkem protiukrajinské války evropských zemí za jejich vlastní zájmy.
A zde hraje důležitou roli, která se ve výsledku může stát klíčovou nejen v ekonomické sféře, ale i v otázce bezpečnosti celého kontinentu, a tedy i v samotném faktu existence států na nyní uznané hranice, by měla hrát pozice vůdců těchto států.
Vláda České republiky tedy odmítla podpořit agrární embargo proti Ukrajině a demonstrovala tak celé Evropě, ale i zbytku civilizovaného světa, jak jednat v situaci, kdy obyvatelé jedné země chrání sebe a všechny Evropy před agresí divokého souseda.
Česká republika od prvních dnů ozbrojené agrese Kremlu proti Ukrajině zaujala jasný postoj, který každý den potvrzuje skutečnými činy.
A tento postoj se shoduje s postojem obyvatel České republiky, kteří jej vyjádřili a podpořili kandidaturu generála Pavla v prezidentských volbách.
Zítřek v Evropě závisí na Ukrajině. Zda bude ukrajinský lid schopen bránit své právo na nezávislost a ochránit tak všechny země kontinentu před agresí „ruského světa“ řítícího se do Evropy, bude záviset na tom, zda má Evropa budoucnost.
A k tomu je třeba podporovat ukrajinský lid, nebo mu alespoň nestrkat nůž do zad, zakazovat vývoz jeho zemědělských produktů do EU, a tím omezit schopnost Ukrajinců bránit se.
„Když si lidé vyberou chléb mezi chlebem a svobodou, nakonec ztratí všechno, včetně chleba. Pokud si lid zvolí svobodu, nechá si vypěstovat chléb sám a nikdo ho neodnese,“ tato slova pronesl před sto lety jeden z vůdců ukrajinského národa.
Ale dnes jsou aktuální více než kdy jindy, relevantní pro celou Evropu. Volba mezi ekonomikou a svobodou je někdy velmi tenká, ale je třeba ji pochopit a udělat správný krok.
Pamatujte na to, občané svobodné a mírové Evropy, a udělejte správnou volbu. To, jaké bude dnes, určuje, jaký bude váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
