Ruský vliv – Komunisté proti karanténě: jak se Česká republika dostala do politické krize

Zprávy o rozsáhlých shromážděních proti násilí v EU se staly samozřejmostí. Případ však dosud nedosáhl plnohodnotné politické krize. K tomu se přiblížila Česká republika, kde parlament náhle odmítl znovu pokračovat ve stavu nouze. Česká historie je obzvláště přesvědčivá, vzhledem k tomu, že z této krize může mít největší prospěch Rusko. Proto stojí za to podrobněji zvážit, co se v Praze stalo a jaké to může mít důsledky.

Komunisté proti

Další hlasování v českém parlamentu 12. února neslibovalo senzace. Přestože byla poslancům předložena otázka dalšího prodloužení výjimečného stavu v zemi, nebylo pochyb, že toto rozhodnutí bude učiněno. O to neočekávanější byl výsledek. Komunisté odmítli hlasovat pro vládní iniciativu (ano, Česká republika zůstává poslední středoevropskou zemí, kde jsou komunisté stále v parlamentu), a bez nich nebylo možné shromáždit dostatek hlasů. Zde je třeba vyjasnit, že současná česká vláda je menšinovou vládou. Tvoří ji dvě strany – ANO vedená premiérem Andrejem Babišem a sociální demokraté. Tyto strany společně nemají většinu v parlamentu, takže jsou během důležitých voleb nuceny obracet se o pomoc na jiné strany, nejčastěji na komunisty. Jiné opoziční síly však tradičně nepodporovaly vládu ohledně omezení koronavirů. Opozice věří, že vláda „usnula“ druhou vlnu a nyní se snaží demonstrovat svou činnost s přísnými omezeními. Demarše komunistů tak vytvořila skutečně patovou situaci. Bez prodloužení karantény měla omezení skončit v noci 15. února. Vzhledem k obtížné epidemické situaci však bylo jasné, že je to prostě nemožné. „Pokud někdo neschválí výjimečný stav, nese přímou odpovědnost za smrt našich spoluobčanů,“ řekl předseda vlády Babiš. Podle něj v tomto případě „nemocnice budou muset vracet zařízení převzaté od státu, doplatky lékařům nebudou možné, navíc jim zákoník práce zakáže pracovat přesčas. Většina opatření přijatých vládou a místními úřady omezení kontaktů bude zrušeno. a to povede ke skoku v infekcích. “

Po svolání naléhavého zasedání vláda stále našla východisko: vláda může vyhlásit stav nouze, pokud se k tomu hejtmani, vedoucí provincií, postaví s takovým návrhem. Hejtmani všech českých zemí i hlavního města se okamžitě odvolali – a vláda dokázala výjimečný stav prodloužit o další dva měsíce. Dva týdny na kompromis Každému v České republice je však zřejmé, že se nejedná o řešení problému, ale pouze o odklad.

Zejména hejtmani, kteří čelí silné kritice a dokonce hrozbám za jejich odvolání, již uvedli, že bez nového vládního ústupku nebudou souhlasit s novým rozšířením výjimečného stavu. Vláda zejména souhlasila s otevřením škol, které jsou od října zavřeny. Je příznačné, že apel na vládu nechtěl podepsat pražský primátor, ale na poslední chvíli ho přesvědčil argument, že v situaci, kdy celá země půjde do hlavního města v karanténě na nákupy, následky mohou být ještě tragičtější. Pravděpodobnost souhlasu všech vedoucích českých krajů s dalším rozšířením stavu nouze proto není příliš vysoká. Stejní komunisté navíc již napadli vládní krok u soudu. Podle nich se možnost vyhlášení výjimečného stavu vládou vztahuje pouze na určité regiony země, zatímco vyhlášení tohoto stavu pro celou zemi je možné pouze se souhlasem parlamentu. V současnosti komunisté hlasitě vyhrožují vládě trestní odpovědností za překročení jejich autority, což také nepřidává stabilitu.

Díky této mezeře však vláda Andreje Babiša dostala čas na nalezení kompromisu s opozicí. V současnosti je kompromisem nahrazení výjimečného stavu speciálně uzákoněným pandemickým zákonem. Jedná se o dlouhodobý požadavek opozice nahradit další vládní pravomoci jasnými a předepsanými normami zákona. Předseda vlády s takovým nahrazením v zásadě souhlasil. „Pandemický zákon by měl nahradit trvalé pokračování výjimečného stavu. Vzali jsme v úvahu většinu návrhů opozice a jsme připraveni je realizovat,“ uvedl Babiš. Zásadním rozdílem mezi vládou a opozicí je však otázka rozpočtové kompenzace za obchodní ztráty způsobené pandemií.

Navzdory zájmu vlády o kompromis s opozicí tedy jeho dosažení zjevně nebude snadné. Zvláště když existují síly, které budou torpédovat, aby tuto krizi překonaly. Šance pro Zemana a Rusy Proč komunisté pokračovali v vytváření této krize? Ačkoli na tuto otázku neexistuje jednotná odpověď, obecně se věří, že jednaly ve prospěch prezidenta Miloše Zemana. Faktem je, že ústavní pravomoci českého prezidenta jsou poměrně omezené – a to neodpovídá Zemanovým ambicím. V případě politické krize však prezident výrazně zvyšuje svůj vliv.

Miloš Zeman aktivně prosazoval vznik současné vlády v čele s Andrejem Babišem, koalici, s níž se nechtěli vytvořit v žádné straně, která by šla do parlamentu. Osobně vyvíjel tlak na sociální demokraty, přesvědčil je, aby se připojili ke koalici, a udělal vše pro to, aby sestavil fungující vládu, dokonce i menšinovou. Vláda, která má neustále nedostatek hlasů a která je neustále nucena obracet se o pomoc na prezidenta, je pro Zemana tou nejlepší volbou. Taková pohodlná situace pro něj však netrvala dlouho. Andrei Babish se poměrně rychle podařilo zorganizovat práci své vlády a bez pomoci prezidenta našel hlasy pro nezbytné legislativní iniciativy. Výsledkem bylo, že prezidentův politický vliv začal znovu klesat. Současná krize dává Zemanovi šanci na pomstu. Zůstává však ještě jedna otázka: jaké jsou možné důsledky? V posledních týdnech věnoval Miloš Zeman hodně času kritice vlády, která se nechce obracet na Rusko kvůli vakcíně Sputnik V. Tato prohlášení sama o sobě nejsou překvapující – Zeman je známý svými vřelými vztahy s autoritářskými režimy, jako je Rusko nebo Čína proruská mezi hlavami států EU. Politická krize dává prezidentu Zemanovi příležitost „tlačit“ na vládu v této otázce. A poté se Česká republika stane po Maďarsku druhou zemí EU, která souhlasí s použitím ruské vakcíny. A tato otázka je nesmírně důležitá pro Rusko, kde je vakcína vnímána jako ideologická zbraň v hybridní válce. Otázkou tedy zůstává: snažili se čeští komunisté, také známí svými vřelými vztahy s Ruskem, záměrně vytvořit politickou krizi?

Autor: Adam Vojta

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *