MF navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 mld. Kč

irozhlas.cz

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po dnešním jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný, sdělila dnes ČTK v reakci na návrh MF předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

Proti letos schválenému rozpočtu má být podle MF dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů o zhruba deset miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová.

„Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020,“ upozornila Zamrazilová.

Prioritami rozpočtu jsou podle ní úspory na provozu státu, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550. „Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců,“ uvedla Schillerová. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.

Návrh důchodové novely, kterou dnes vláda schválila, počítá s tím, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. To si podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí příští rok vyžádá 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy Kč. „Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu,“ uvedla dnes po jednání vlády ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, „aby na tuto položku bylo“. Podle zákonných pravidel by od ledna měl vzrůst důchod v průměru o 458 korun.

Úřad zároveň upozornil na to, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je MF v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo. Zvýšení těchto plateb ale podle úřadu nebude mít vliv na výši schodku. „Nebude-li v plném rozsahu kompenzováno (pozn. zvýšení plateb) vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády,“ upozornilo MF.

  Vyhnánek: Ministryně nemluví pravdu, zakrývá rozvrat veřejných financí

Šéf VZP Zdeněk Kabátek v neděli uvedl, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.

MF informovalo, že materiál předkládá vládě v souladu s harmonogramem rozpočtových prací. „Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu,“ uvedl úřad.

Ukazatele státního rozpočtu v letech 2021 a 2022 (v mld. Kč)

ukazatel SR 2021 SR 2022 rozdíl 2022-2021
Příjmy státního rozpočtu 1385,6 1485,7 100,1
Výdaje státního rozpočtu 1885,6 1875,7 -9,9
Saldo státního rozpočtu -500,0 -390,0 110,0

 

Zdroj: MF

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu snížilo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí (MF) v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zaslalo k projednání vládě, snížilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, která počítá se schodkem 500 miliard korun, výdaje více než polovině kapitol. Vyplývá to z informací, které dnes MF zveřejnilo.

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 741,6 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o 27,1 miliardy. O 15,4 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem mělo získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy korun. Výdaje ministerstva školství by měly stoupnout o 3,9 miliardy na 243,6 miliardy korun a výdaje ministerstva průmyslu a obchodu o čtyři miliardy na 55,7 miliardy korun. Částky jsou včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů.

Naopak o 5,1 miliardy na 110,9 miliardy by měly klesnout výdaje ministerstva dopravy. Méně by měla dostat i například Národní sportovní agentura, ministerstvo kultury nebo Bezpečnostní informační služba. S nižšími výdaji počítá MF i v případě státního dluhu. O 64 miliard korun méně naplánovalo MF umístit do Všeobecné pokladní správy. V rámci ní je například rozpočtová rezerva, z které letos byly hrazeny podpůrné programy v souvislosti s pandemií.

Celkové výdaje státního rozpočtu MF navrhuje na 1,876 bilionu korun a schodek 390 miliard korun.

Rozpočet podle zákonných pravidel musí vláda schválit a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.

Celkové výdaje státního rozpočtu podle kapitol (včetně peněz z EU):

Kapitola 2021 2022 rozdíl 2022-2021
Kancelář prezidenta republiky 422,814.860 420,100.862 -2,713.998
Poslanecká sněmovna Parlamentu 1.438,595.893 1.488,274.982 49,679.089
Senát Parlamentu 635,793.524 653,224.364 17,430.840
Úřad vlády České republiky 1.047,452.030 1.175,708.855 128,256.825
Bezpečnostní informační služba 2.297,315.000 2.101,164.250 -196,150.750
Ministerstvo zahraničních věcí 8.422,642.916 8.643,869.142 221,226.226
Ministerstvo obrany 75.359,896.857 90.727,000.000 15.367,103.143
Národní bezpečnostní úřad 293,406.347 290,385.726 -3,020.621
Kancelář veřejného ochránce práv 169,138.006 162,544.491 -6,593.515
Ministerstvo financí 23.776,770.998 23.258,209.442 -518,561.556
Ministerstvo práce a sociálních věcí 714.435,496.869 741.556,458.235 27.120,961.366
Ministerstvo vnitra 85.897,415.182 86.013,507.889 116,092.707
Ministerstvo životního prostředí 11.350,123.915 17.458,957.935 6.108,834.020
Ministerstvo pro místní rozvoj 29.481,409.227 29.653,293.525 171,884.298
Grantová agentura České republiky 4.380,546.000 4.439,167.636 58,621.636
Ministerstvo průmyslu a obchodu 51.576,114.012 55.672,063.823 4.095,949.811
Ministerstvo dopravy 115.997,437.890 110.865,407.230 -5.132,030.660
Český telekomunikační úřad 2.236,424.562 2.241,854.195 5,429.633
Ministerstvo zemědělství 55.354,336.170 58.456,609.600 3.102,273.430
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 239.655,319.850 243.557,332.210 3.902,012.360
Ministerstvo kultury 15.848,911.330 14.330,240.480 -1.518,670.850
Ministerstvo zdravotnictví 18.038,349.373 22.712,852.135 4.674,502.762
Ministerstvo spravedlnosti 31 945 115 445 32.964,383.118 1.019,267.673
Úřad pro ochranu osobních údajů 168,776.819 161,129.944 -7,646.875
Úřad průmyslového vlastnictví 209,137.712 218,675.645 9,537.933
Český statistický úřad 1.929,632.196 1.266,314.601 -663,317.595
Český úřad zeměměřický a katastrální 3.589,692.079 3.622,420.319 32,728.240
Český báňský úřad 169,797.761 167,325.399 -2,472.362
Energetický regulační úřad 292,164.728 294,636.045 2,471.317
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 253,982.795 251,619.841 -2,362.954
Ústav pro studium totalitních režimů 182,870.322 181,542.549 -1,327.773
Ústavní soud 236,988.895 236,988.895
Úřad Národní rozpočtové rady 25,075.531 23,775.531 -1,300.000
Akademie věd České republiky 6.789,651.580 6.426,976.286 -362,675.294
Národní sportovní agentura 6.981,874.656 5.921,686.912 -1.060,187.744
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 32,521.772 31,930.006 -591.766
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 68,215.095 67,401.289 -813.806
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22,311.260 22,188.569 -122.691
Správa státních hmotných rezerv 2.751,977.074 2.736,748.678 -15,228.396
Státní úřad pro jadernou bezpečnost 472,914.172 469,137.011 -3,777.161
Generální inspekce bezpečnostních sborů 469,757.283 478,939.910 9,182.627
Technologická agentura České republiky 5.316,456.032 6.918,002.234 1.601,546.202
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 427,932.108 448,428.706 20,496.598
Nejvyšší kontrolní úřad 853,603.711 808,940.731 -44,662.980
Státní dluh 52.853,880.286 49.966,880.286 -2.887,000.000
Operace státních finančních aktiv 20.445,000.000 19.155,000.000 -1.290,000.000
Všeobecná pokladní správa 291.007,989.667 226.976,775.606 -64.031,214.061
celkem 1,885.613,029.790 1,875.696,075.118 -9.916,954.672
Schodek státního rozpočtu -500.000,000.000 -390.000,000.000
  Svaz obchodu vítá uvolnění od čtvrtka, kritizuje nepředvídatelnost

 

Zdroj: MF

Návrh rozpočtu podle ekonomů neodpovídá situaci a potřebě konsolidovat finance

Navržený schodek státního rozpočtu 390 miliard korun neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je nutné potřeba stabilizovat. Hrozí tak zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených dnes ČTK. Někteří ekonomové návrh označují dokonce jako noční můru, další upozorňují, že je vyšší než v době pandemie.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Návrh počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

„Schodek 390 miliard korun je výrazně více, než by bylo potřeba k postupné konsolidaci a dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Mít v době, kdy by ekonomika měla více méně zacelit ztráty po pandemii, schodek kolem šesti procent HDP, není adekvátní,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Po zohlednění letošních mimořádných výdajů spojených s pandemií je podle něj snížení deficitu minimální a je otázkou, zda vůbec dochází k nějaké konsolidaci. „Čistě technicky by k zastavení růstu zadlužení vůči HDP bylo nutné snížit deficit na maximálně 120 miliard korun a v dalších letech jej dále snižovat,“ dodal. Navíc podle Marka navržený schodek vynese podíl veřejného dluhu k HDP nad hranici 50 procent a v roce 2023 již země může mít problém s nárazem na limit dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP.

„Rozpočtový schodek pro příští rok je stále noční můrou, která ruší sen o budoucí udržitelnosti veřejných financí. Jen tato noční můra není až tak děsivá, jak čekali ti, kteří mínili, že schodek překročí 400 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Situaci podle něj vyřeší jen věrohodný plán konsolidace veřejných financí, jinak ratingové agentury zhorší hodnocení Česka. „Zhoršení ratingového výhledu či ratingu prodraží obsluhu českého státního dluhu, přičemž hrozí uvržení tuzemských veřejných financí do krajně nebezpečné dluhové spirály. Vláda by měla jednat – nejlépe ještě tato,“ dodal.

  Česká ekonomika se loni propadla nejvíce za dobu samostatné ČR

„Pokud by návrh prošel, znamenalo by to, že budeme pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v obou letech pandemie,“ uvedl analytik Natland Petr Bartoň. Podle něj neexistuje jediný důvod, proč by měl být deficit po pandemii stejně veliký, natož aby se dokonce zvyšoval. „Pokud by skutečně nárůst deficitu 390 miliard byl přijat a přežil by i volby, znamenalo by to, že se z covidu již nikdy nevyhrabeme, že je tu s námi nastálo. A zatímco ostatní státy si budou užívat návrat k normálu, my zničíme ekonomickou budoucnost příštích generací,“ dodal.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila vláda zneužívá toho, že kvůli pandemii sklouzla debata o rozpočtu o jeden řád. „Kde se dříve zvedala obočí u desítek miliard, nyní se točí stovky. Vláda evidentně chce tuto situaci „podojit“, co to půjde. Stopku jí zřejmě vystaví až zhoršení ratingu a prudký nárůst nákladů dluhové služby,“ uvedl. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pak dodala, že jde o nezodpovědný návrh a hazard s veřejnými rozpočty.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *