MF navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 mld. Kč

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu snížilo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí (MF) v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zaslalo k projednání vládě, snížilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, která počítá se schodkem 500 miliard korun, výdaje více než polovině kapitol. Vyplývá to z informací, které dnes MF zveřejnilo.

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 741,6 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o 27,1 miliardy. O 15,4 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem mělo získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy korun. Výdaje ministerstva školství by měly stoupnout o 3,9 miliardy na 243,6 miliardy korun a výdaje ministerstva průmyslu a obchodu o čtyři miliardy na 55,7 miliardy korun. Částky jsou včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů.

Naopak o 5,1 miliardy na 110,9 miliardy by měly klesnout výdaje ministerstva dopravy. Méně by měla dostat i například Národní sportovní agentura, ministerstvo kultury nebo Bezpečnostní informační služba. S nižšími výdaji počítá MF i v případě státního dluhu. O 64 miliard korun méně naplánovalo MF umístit do Všeobecné pokladní správy. V rámci ní je například rozpočtová rezerva, z které letos byly hrazeny podpůrné programy v souvislosti s pandemií.

Celkové výdaje státního rozpočtu MF navrhuje na 1,876 bilionu korun a schodek 390 miliard korun.

Rozpočet podle zákonných pravidel musí vláda schválit a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.

Celkové výdaje státního rozpočtu podle kapitol (včetně peněz z EU):

Zdroj: MF

Návrh rozpočtu podle ekonomů neodpovídá situaci a potřebě konsolidovat finance

Navržený schodek státního rozpočtu 390 miliard korun neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je nutné potřeba stabilizovat. Hrozí tak zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených dnes ČTK. Někteří ekonomové návrh označují dokonce jako noční můru, další upozorňují, že je vyšší než v době pandemie.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Návrh počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

„Schodek 390 miliard korun je výrazně více, než by bylo potřeba k postupné konsolidaci a dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Mít v době, kdy by ekonomika měla více méně zacelit ztráty po pandemii, schodek kolem šesti procent HDP, není adekvátní,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Po zohlednění letošních mimořádných výdajů spojených s pandemií je podle něj snížení deficitu minimální a je otázkou, zda vůbec dochází k nějaké konsolidaci. „Čistě technicky by k zastavení růstu zadlužení vůči HDP bylo nutné snížit deficit na maximálně 120 miliard korun a v dalších letech jej dále snižovat,“ dodal. Navíc podle Marka navržený schodek vynese podíl veřejného dluhu k HDP nad hranici 50 procent a v roce 2023 již země může mít problém s nárazem na limit dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP.

„Rozpočtový schodek pro příští rok je stále noční můrou, která ruší sen o budoucí udržitelnosti veřejných financí. Jen tato noční můra není až tak děsivá, jak čekali ti, kteří mínili, že schodek překročí 400 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Situaci podle něj vyřeší jen věrohodný plán konsolidace veřejných financí, jinak ratingové agentury zhorší hodnocení Česka. „Zhoršení ratingového výhledu či ratingu prodraží obsluhu českého státního dluhu, přičemž hrozí uvržení tuzemských veřejných financí do krajně nebezpečné dluhové spirály. Vláda by měla jednat – nejlépe ještě tato,“ dodal.

„Pokud by návrh prošel, znamenalo by to, že budeme pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v obou letech pandemie,“ uvedl analytik Natland Petr Bartoň. Podle něj neexistuje jediný důvod, proč by měl být deficit po pandemii stejně veliký, natož aby se dokonce zvyšoval. „Pokud by skutečně nárůst deficitu 390 miliard byl přijat a přežil by i volby, znamenalo by to, že se z covidu již nikdy nevyhrabeme, že je tu s námi nastálo. A zatímco ostatní státy si budou užívat návrat k normálu, my zničíme ekonomickou budoucnost příštích generací,“ dodal.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila vláda zneužívá toho, že kvůli pandemii sklouzla debata o rozpočtu o jeden řád. „Kde se dříve zvedala obočí u desítek miliard, nyní se točí stovky. Vláda evidentně chce tuto situaci „podojit“, co to půjde. Stopku jí zřejmě vystaví až zhoršení ratingu a prudký nárůst nákladů dluhové služby,“ uvedl. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pak dodala, že jde o nezodpovědný návrh a hazard s veřejnými rozpočty.

Autor: ČTK