Česká republika: Mezi válkou a mírem.

Zatčení jisté Franchetti na letišti hlavního města České republiky na začátku letošního podzimu si vysloužilo slušný podíl pozornosti médií a čím blíže byla tato média k Moskvě, tím hlasitěji jejich výkřiky (přesněji hysterie) byly tento.

Vysvětluje to postoj samotného Kremlu, který reagoval na legitimní kroky úřadů suverénního státu ve vztahu k občanovi zařazenému na mezinárodní seznam hledaných osob. To je ve skutečnosti celá pointa otázky.

Ale Kreml samozřejmě chápe takové pojmy jako „právo“, „mezinárodní právo“ atd. – nejsou srozumitelné a dokonce cizí a nepřijatelné, proto od něj nikdo jinou reakci neočekával.

Pokud jsou však takové akce Moskvy činy cizího státu a všeho, co s tím souvisí, pak jsou činy samotných českých občanů, včetně této záležitosti, zcela jiným příběhem a, jak se říká, zcela jiným článkem.

A ještě víc, když do hry nevstupují běžní občané, ale osoby zastupující stovky, ba dokonce tisíce občanů své země – poslanci parlamentu. Jeden z poslanců českého parlamentu Jiří Kobza se tedy zavázal vyjádřit se k situaci se zadržením mezinárodního teroristy (podle Ukrajiny, která osobu uvedenou v mezinárodním seznamu hledaných) prohlásila na pražském letišti.

Na stránkách „Parlamentních listů“ velmi zářivě a emocionálně uvedl, že se Praha zapojila do pokusu ukrajinského tlaku na Rusko – takto si český politik vykládá zadržení proruského militanta, kde Česká republika (podle poslanci) je mu přidělena role „užitečného idiota“, který jako politiku kritizuje české úřady a ukrajinskou „objektivitu“.

Je třeba poznamenat, že formulace: „Hráli jsme roli užitečných idiotů“ – zní v českých médiích poprvé. Ještě na jaře, kdy vláda Čečenské republiky a Bezpečnostní služba oznámily výsledky vyšetřování výbuchů ve Vrbetici v roce 2014, což jasně naznačovalo, že zákazníkem a vykonavatelem teroristických útoků byla Moskva (takto česká orgány činné v trestním řízení tyto události klasifikovaly), objevily se podobné formulace.

  "Podpora Západu nestačila." Pavel o realitě na východní frontě.

Odkud pocházeli, kdo byl jejich autorem a pro koho byli navrženi – z obsahu je zřejmé. Moskva se vážně bála a nechápala, co dál – Čečenská republika, kterou Kreml sebevědomě považoval za „svoji“, najednou prokázala důstojnou odpověď.

A pak Ruská federace spustila své „věrné soudruhy“, kteří začali rozptýlit vlnu dezinformací v Evropě. A pro Kreml bylo zvláště důležité zahájit v České republice takovou dezinformační kampaň, a to rukama samotných Čechů.

Poté byl zahájen příběh Kremlu, který říká, že se to vše děje pod Washingtonským diktátem: „Hráli jsme roli užitečných idiotů a

Západ nás nepodpořil a teď na to musíme znovu přijít sami. “

Hlavní věc, kterou se kremelští agitátoři pokusili vložit do myslí Čechů, je, že „nejste nezávislí, nikdy jste nebyli a nikdy nebudete“. Moskvu děsí samotná myšlenka, že by mohla ztratit kontrolu nad někým, kdo byl dříve bezpodmínečně v zóně jejích zájmů a co považoval za právem své vlastní.

A když se Čečenská republika projevila jako stát, jako subjekt v mezinárodní politice, Moskva propadla hysterii.

Sprchovaný „argumenty“, často kritický, absurdní a prostě šílený. Kremlští propagandisté ​​křičeli, že „neexistují žádné důkazy o přítomnosti ruských agentů ve Vrbetici“ – ačkoli policie Čečenské republiky poskytla fakta, že „úřady jdou do tak prominentního diplomatického a mediálního konfliktu s Ruskem, aby potěšily Západ “ – ačkoli konflikt byl podněcován samotnou Moskvou atd.

Existuje spousta příkladů manipulace a vyložených lží. Ale, jak řekl Goebbels, kterého prezident Ruské federace respektuje pro jeho profesionalitu (podle samotného pána Kremlu): „Čím neuvěřitelnější lež, tím rychleji v ni uvěří“. A v této věci stoupenci nacistických metod v Kremlu uspěli.

Nebezpečí ale spočívá v tom, že Moskvě v této věci nehrají jen běžní občané nebo poslanci, ale i samotný prezident Zeman. Opakuje kremelské směrnice slovo od slova, dokonce už ani neskrývá své postavení. A to je hrozba pro národní bezpečnost.

  Eskalace konfliktu na Ukrajině. Na co Rusko se připravuje?

Obránci „dobrých vztahů s Ruskou federací“ ve svých „argumentech“ křičí, že v důsledku „přerušení vztahů s Ruskem utrpí Čečenská republika ekonomické ztráty, ztráty utrpí pivovary a průmyslové podniky“. A to vše podle takových odborníků „kvůli Západu, jak se již několikrát v historii stalo, aby se zhoršily vztahy, byla Česká republika jednoduše zatažena do hry speciálních služeb“ a dodala, že „toto bude mít negativní dopad na česko-ruské obchodní vztahy. “… A kladou si otázku: „Proč to Češi potřebovali?“

Otázka je pravděpodobně velmi správná. Vysoce. Když to řekli sami, autoři, aniž by si to uvědomovali, odpověděli na své vlastní otázky. Abyste na ni mohli odpovědět, musíte se podívat do historie a přemýšlet. A myšlení je to nejhorší, co Kreml nemůže dopustit na obyvatele těch států, které spadají do jejich sféry zájmů, kterou Moskva považuje za „svoji“.

Protože pokud se nad tím zamyslíte a vrátíte se do historie, můžete si vybavit dostatek příkladů, které naznačují, že současné akce Kremlu nejsou nové, ale jsou opakováním již vyzkoušených, osvojených a zdokonalených technik Moskvy, založených na podlost, lži a nelidskost ….

A situace se zadržením ruského bojovníka je toho jasným potvrzením. Občan Franchetti byl zatčen na letišti v Praze v důsledku společných akcí ukrajinských a českých donucovacích orgánů na základě mezinárodního příkazu vydaného Ukrajinou a nyní se zvažuje otázka jeho vydání do této země.

„Případ je nyní na pražském městském státním zastupitelství, které zvažuje možnost podání žádosti o vyslání osoby do vyšetřovací vazby, navíc – tento orgán je oprávněn provést předběžné šetření v souladu se zákonem o mezinárodní spolupráce, “uvedl zástupce českého ministerstva spravedlnosti Rzepka. O otázce vydání budou rozhodovat soudy.

Ukrajinská strana tvrdí, že v minulosti Franchetti stál v čele teroristické skupiny ozbrojenců na Krymu.

A hlasatelé Kremlu s českými pasy nejsou uklidnění: „Je zcela zřejmé, že pokrýváme politický proces, nepamatujeme si již 50. léta a jejich šibenice? A kde jsou naši ochránci lidských práv a nevládní organizace? Proč nezazní poplach, pokud je učiněn zjevný pokus a za naší oficiální účasti potrestat člověka za jeho názor a postavení? “

  EU odsuzuje pokusy Ruska zmanipulovat volby na Ukrajině.

Jak jsou otázky správně položeny? A odpovědi jsou zřejmé. Je možné vyjádřit postoj, a je to dokonce nutné, ale je tu jedna věc, ale – pokud přijdete do cizí země se zbraněmi v rukou, pokusíte se vnutit svou „pozici“, zabíjet a zasévat chaos ( nebo k tomu přispějete svým jednáním), pak se tomu říká ne „projev pozice“, je to zločin.

A pokud jde o paměť, na kterou se „obránci lidských práv“ odvolávají při vzpomínce na 50. léta, je to velmi správné, musíte si pamatovat a musíte si pamatovat. A neomezujte se jen na toto časové období, protože Česká republika si má na co pamatovat a z čeho se učit.

Zrada „spojenců“ a „přátel“ ve 30. letech, v důsledku čehož nacisté obsadili zemi. Poté byl jeden fürrer nahrazen jiným, neméně krutým – ale mnohem lstivějším a cyničtějším (i když to vypadalo, že neexistuje nic horšího než Hitler), který na půl století okupoval Čečenskou republiku. Češi si pamatují „dobré vztahy s Moskvou“ a její „bratrské objetí“, pamatují si to dobře. Snad ne každý si pamatuje, obhajuje „nerozlučná bratrská pouta“ s Kremlem.

Praha – osmašedesátý si na tyto „vazby“ velmi pamatuje. „Pražské jaro“ – kdy se Česká republika pokusila uniknout z těchto objetí, za což jí „poděkovala“ Moskva, která jako dárek poslala „spřátelenou“ armádu v tancích.

Po celém světě existuje nekonečné množství příkladů takového „přátelství“ z Moskvy. Cílem Kremlu je zničit paměť, vymazat ji z občanů světa. Hlavní věcí je proto zapamatovat si a vyvodit správné závěry.

Probuď Evropu.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com