Balkán. Kosovo jako spouštěč evropské budoucnosti.

Situace v rozlehlých oblastech balkánského regionu opět vzrušuje evropskou veřejnost. Přesněji nejen evropské, protože každý si dobře pamatuje (v každém případě by si měl pamatovat), že právě na Balkáně začala první světová válka.

A ke konci druhého tisíciletí vypukla v tomto regionu krvavá konfrontace, nazývaná balkánský konflikt.

A večer 31. července 2022 se na severu Kosova ozvaly výbuchy a zvuk výstřelů, rozezněly se sirény náletu, srbské obyvatelstvo Kosova začalo stavět barikády a kosovské speciální jednotky zablokovaly hranici.

Zároveň byla srbská armáda uvedena do nejvyšší pohotovosti.

Současná situace podle odborníků opět vyvolává vážné obavy a má intenzitu srovnatelnou s událostmi roku 1999 – Srbsko a Kosovo jsou na pokraji nové konfrontace.

Oficiálně byla odpálena současná situace na hranici Srbska a Kosova, rozhodnutí kosovských úřadů normalizovat otázky toku dokladů – od 1. srpna museli mít Srbové, kteří jsou na území Kosova, dočasné průkazy totožnosti vydávané tzv. kosovská strana a pro občany se srbskými doklady a čísly měl být vstup na toto území od uvedeného data uzavřen.

Navíc je důležité odpovědět, že Dohoda mezi Srbskem a Kosovem, která stanoví dočasné – po dobu 5 let používání neutrálních dokumentů a poznávacích značek seveřany Kosova, je z roku 2011.

Navzdory tomu, že přechodné období již dávno skončilo, všechny pokusy donutit kosovské Srby k přechodu na národní dokumenty vyvolaly pouze masové protesty.

Další pokus Prištiny o vyřešení tohoto problému opět využívá Bělehrad k separatizaci Kosova.

Situaci vyhrotilo prohlášení šéfa srbského ministerstva zahraničí Selakoviče, který oznámil, že Srby „čeká od Prištiny skutečné peklo“.

Srbská vláda šla ještě dále a pohrozila, že bez souhlasu kosovských úřadů začne vytvářet Společenství srbských obcí (CSM) v Kosovu.

Vytvoření CSM oznámil šéf odboru pro kosovské záležitosti srbské vlády Petkovic.

„Srbové se nemají na co těšit.“ Vzhledem k tomu, že se kosovské úřady mohou chovat, jak chtějí, je normální, že Srbové také začnou vytvářet Společenství srbských obcí,“ oznámil Petkovic.

  Byl schválen šestý balíček sankcí. Moskvu očekává částečné ropné embargo a odpojení od SWIFTu.

Vysoký srbský představitel rovněž vyzval západní země, aby podpořily plány Bělehradu na vytvoření SMS a vyvinuly tlak na Prištinu, aby rozhodnutí opustila, „hrozí nepředvídatelnými následky“.

Cynismus srbského politika je snad srovnatelný s prohlášením ruské strany, vyjádřeným mluvčí ruského ministerstva zahraničí

Zacharovovou, která vyzvala Prištinu, aby „zastavila provokace a respektovala práva Srbů v Kosovu“.

Zacharovová ve svém prohlášení obviňuje kosovské vůdce, že „úmyslně vyhrocují situaci, aby přešli na vojenský scénář“.

Zástupkyně Moskvy své prohlášení motivovala tím, že se Priština „bezdůvodně rozhodla nahradit osobní doklady Srbů, kteří tam žijí od 1. srpna“, a označila to za „další krok k vyhnání srbského obyvatelstva z Kosova“.

„Vyzýváme Prištinu a Spojené státy a za tím stojící EU, aby zastavily provokace a respektovaly práva Srbů v Kosovu,“ zdůraznila Zacharová s tím, že to, co se děje, je důkazem selhání zprostředkovatelské mise EU.

Toto prohlášení samo o sobě vypovídá o touze Kremlu na toto téma spekulovat, protože Zacharovová k samotné podstatě problému přidala i misi EU.

To jasně zní další pokus Moskvy podkopat Evropskou unii – cíl, který je jedním z hlavních cílů současného vedení Kremlu.

Dnes se však Západu nevyplácí mít další horké místo v Evropě. Ani USA, ani EU, ani NATO jako spojovací článek mezi Evropou a Amerikou se o balkánský požár nijak nezajímají.

Brusel se snaží dostat z vzniklé energetické krize a možná i blížící se hospodářské krize v EU s minimálními náklady.

Washington, který se stále snaží smýt dějiny s Afghánistánem, se v souvislosti s událostmi na Ukrajině a především v okolí Tchaj-wanu snaží udržet svou pověst.

A pouze Moskva, jako nikdo jiný, má zájem na eskalaci situace realizací své oblíbené strategie vytváření oblastí napětí.

„Oheň“ na Balkáně bude automaticky znamenat „oheň“ v Evropě, a to Kremlu umožní vyřešit řadu jeho problémů.

Za prvé, odvést pozornost Evropy od války na Ukrajině. Moskva tak doufá, že omezí západní podporu Ukrajině přesunem svého zaměření na Balkán.

  Příkladem pokrytectví Fideszu je skandál Orbánových „nahých“ členů Evropského parlamentu. Szájerův případ není jediný

Kromě toho, vzhledem k fixaci kremelského vedení na jeho historické poslání, může Moskva považovat současnou situaci za odplatu za porážku v jugoslávské válce.

Ano a s využitím současných událostí Kreml nevyužije příležitosti k vydírání civilizovaného světa opakováním balkánské situace v roce 1999.

Pokud jde o samotné Srbsko, Kreml dostává příležitost posílit svou kontrolu nad Bělehradem, „přizvat“ jej například ke vstupu do CSTO – smlouvy o přátelství, spolupráci a vojenské pomoci s Ruskem.

Poskytnutím vojenské pomoci Srbsku z něj Kreml dělá ruského „trojského koně“ v Evropě. Politika Bělehradu byla dříve zaměřená na Kreml, ale v současné situaci bude Srbsko dlužit Rusku vše, co z něj udělá poslušnou loutku Moskvy.

Ale to není všechno. Vzhledem k agresivitě a vychytralosti Kremlu není pochyb o tom, že se Moskva pokusí na kontinentu rozvinout konfliktní zóny, do nichž budou zapojeny sousední země, a „zapálit Evropu“.

Mimochodem, nelze vyloučit simultánní provokace z dalších sousedních států, například Maďarska nebo Bulharska.

Balkán není Ukrajina, která je někde daleko a balkánská krize může být pro Evropu vážnou ranou. Nová uprchlická vlna, která doplní proud prchajících z Ukrajiny, by mohla EU skutečně vyhodit do povětří.

Mimochodem, loni na podzim se to už stalo a pak konfrontace mezi Srbskem a Kosovem málem přerostla v ozbrojený konflikt.

Situaci se však snaží mít pod kontrolou. NATO již deklarovalo připravenost poskytnout nezbytnou pomoc v případě ohrožení stability v Kosovu.

„Celková bezpečnostní situace v obcích na severu Kosova zůstává napjatá. Mise KFOR pod vedením NATO pozorně sleduje situaci a je připravena zasáhnout v případě ohrožení stability,“ uvedla mise KFOR.

Vzhledem k situaci na hranici se Srbskem kosovské úřady dočasně zrušily zákaz srbských dokumentů, což vedlo k protestům.

„Vláda Kosova se zavazuje od pondělí 1. srpna 2022 odložit provedení dvou rozhodnutí z 29. června 2022 do 1. září 2022, kdy budou odstraněny všechny barikády a na severu Kosova bude nastolena plná svoboda pohybu. “ uvedla vláda v prohlášení.

  Rusko nabízí miliony dávek vakcíny “Sputnik V” různým zemím a není ve spěchu očkuje své lidí

Podobné rozhodnutí (odložit zákaz srbských dokumentů) padlo po jednání mezi kosovskými úřady a zástupci USA a EU.

„Otevřené otázky by měly být vyřešeny prostřednictvím dialogu za podpory EU as ohledem na celkovou normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem,“ napsal Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a uvítal rozhodnutí kosovské administrativy. odložit realizaci svého plánu až na 1. září.

Informační válka však již probíhá v plné síle. Priština, obviňuje z destabilizace situace Srby, kteří se nechtějí smířit s pravidly civilizovaného soužití v republice.

Srbsko ze všeho viní kosovské úřady, které údajně pod tlakem Západu provokují Bělehrad.

Evropa opět stojí před volbou. A tato volba je jako vždy obtížná. Komfort, kterého se Evropané nechtějí zbavit, a bezpečnostní otázky.
Ve skutečnosti je dnes otázkou, zda být budoucností Evropy nebo ne. A pak ty výhody, které se zdají být tak žádoucí, nemusí být užitečné.

Kdo je iniciátorem tohoto konfliktu na Balkáně, je jasné. Jedinou otázkou je, zda si evropští politici uvědomují, co k tomu vedlo.

Příliš dlouhé ignorování situace kolem akcí spáchaných Kremlem vedlo k tomu, že si jeho majitelé představovali, že mají právo na jakoukoli nezákonnost.

Nejprve Evropa dovolila Putinovi zmocnit se části Ukrajiny (Krymu), blahosklonně reagovala na rozpoutání války na východě ukrajinského státu, předpokládala, že Kyjev padne do tří dnů, po invazi ruských hord 24. února .

A současná situace na Balkáně je cenou za příliš dlouhý výkyv ve vnímání reality ze strany evropských představitelů související s rolí Moskvy.

Ale teď nebude možné mlčet a předstírat. Balkán je příliš blízko a nyní musí evropský establishment jasně a jednoznačně klást konkrétní otázky.

Budoucnost Evropy, stejně jako celého světa, se totiž rodí tady a teď.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..