„Připomínka okupace nikdy nebyla aktuálnější,“ zahájil premiér Petr Fiala projev na pietním aktu k výročí událostí srpna 1968. Válku na Ukrajině v souvislosti s připomínkou vpádu cizích vojsk před 54 lety zmínili i další řečníci včetně ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Vzpomínkovou akci zahájili armádní a političtí představitelé poklonou před pamětní deskou u vstupu do hlavní budovy Českého rozhlasu na Vinohradské ulici.
Jako první přednesl projev generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Výroční setkání ovlivnila stále probíhající válka na Ukrajině, které vystupující vyjádřili podporu několikrát.
„Tento den si připomínáme jako den ponížení a zrady. Nikým nevyprovokovaná Putinova agrese probíhá v naší bezprostřední blízkosti. Naštěstí je Česká republika součástí mocných hospodářských, ale hlavně obranných složek,“ řekl Zavoral.
Jsme v lepší situaci než dříve
„Připomínka srpnových událostí nikdy nebyla tak důležitá a aktuální jako dnes. Ruské tanky stále jezdí po cizí zemi,“ uvedl před budovou Českého rozhlasu ve svém projevu předseda vlády Petr Fiala (ODS).
„Válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí toho, že ruský imperialismus odešel společně s komunismem,“ pokračoval premiér.
„Jsme v nesrovnatelně lepší situaci než dříve. Patříme do evropských států, chrání nás Severoatlantická aliance. Především jsme hrdá nezávislá země, nejsme ničí satelit,“ doplnil Fiala.
„Srpen 1968 je mementem i v hesle, které tehdy platilo. Jsme s vámi, buďte s námi,“ prohlásil místopředseda Senátu Jiří Růžička (nestr. za TOP 09 + STAN).
Vzdát se bez boje nemá smysl
Následně vystoupila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Srpen 1968 nám připomíná, že vzdát se Rusku bez boje nemá smysl. Nebojovali jsme ani proti Němcům v roce 1938, ani proti Sovětům v roce 1968. Cena, kterou jsme zaplatili, byla obrovská,“ uvedla Kovářová.
„Nelze se spoléhat na to, že naše bitvy někdo vybojuje za nás. Musíme se protivníkovi postavit, teprve pak se někdo postaví za nás,“ dodala Kovářová.
„I když nemusíme být spokojeni s vedením státu, musíme si připomínat, co zde stále máme: svobodu a demokracii. Musíme podporovat státy, které o svoji svobodu a demokracii bojují. Ukrajinu a všechny ostatní,“ zdůraznil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
„Válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí toho, že ruský imperialismus odešel společně s komunismem,“ pokračoval premiér.
„Jsme v nesrovnatelně lepší situaci než dříve. Patříme do evropských států, chrání nás Severoatlantická aliance. Především jsme hrdá nezávislá země, nejsme ničí satelit,“ doplnil Fiala.
„Srpen 1968 je mementem i v hesle, které tehdy platilo. Jsme s vámi, buďte s námi,“ prohlásil místopředseda Senátu Jiří Růžička (nestr. za TOP 09 + STAN).
Vzdát se bez boje nemá smysl
Následně vystoupila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Srpen 1968 nám připomíná, že vzdát se Rusku bez boje nemá smysl. Nebojovali jsme ani proti Němcům v roce 1938, ani proti Sovětům v roce 1968. Cena, kterou jsme zaplatili, byla obrovská,“ uvedla Kovářová.
„Nelze se spoléhat na to, že naše bitvy někdo vybojuje za nás. Musíme se protivníkovi postavit, teprve pak se někdo postaví za nás,“ dodala Kovářová.
„I když nemusíme být spokojeni s vedením státu, musíme si připomínat, co zde stále máme: svobodu a demokracii. Musíme podporovat státy, které o svoji svobodu a demokracii bojují. Ukrajinu a všechny ostatní,“ zdůraznil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Právě boj o rozhlas se stal jedním ze symbolů pražské okupace. Lidé jej tehdy v reakci na vpád armády do hlavního města bránili před vojáky Varšavské smlouvy, ti se však eventuálně dovnitř dostali a budovu rozhlasu částečně zdemolovali.
Jen do konce roku 1968 si okupace v Československu podle Ústavu pro studium totalitních režimů vyžádal 137 obětí, zhruba 500 těžce zraněných a další stovky lehce.
Projekty a historie
Server iROZHLAS.cz letos připravil shrnutí nejzajímavějších projektů a článků z dílny Českého rozhlasu, které v průběhu let k minulým výročím okupace stanice a web připravily.
Na vlnách rozhlasu také zahlásil legendární projev tehdejší hlasatel Vladimír Fišer. „Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hod. večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů,“ zaznělo v noci.
Během prvních, nejdrtivějších dnů okupace promlouvaly k posluchačům i hlasy dalších redaktorů, například Evy Kopecké, Věry Šťovíčkové či Jiřího Dienstbiera. Vyzývali ke klidu a tichému odporu vůči okupantům i ve chvílích, kdy byla ve vysílání slyšet střelba a dunění tanků.
Vrcholné politiky odvezli do Sovětského svazu, kde následně podepsali takzvaný moskevský protokol. Tím fakticky stvrdili okupaci a podrobili se Sovětskému svazu. Podepsalo jej devatenáct čelních představitelů státu a vládnoucí KSČ. Nepodepsal jediný – předseda Národní fronty František Kriegel.
