Kreml pověřil známého zločineckého bosse blízkého bývalému ukrajinskému prezidentovi Janukovyčovi, aby vytvořil novou PMC (soukromou vojenskou společnost).
Informovala o tom ukrajinská rozvědka.
Ministerstvo poznamenalo, že jednou z hlavních činností nového „hlídače“ věznic v celé Ruské federaci a dočasně okupovaných územích Ukrajiny je vytvoření nové „soukromé vojenské společnosti“.
Tímto novým „hlídačem“ se stal známý kriminální orgán Armen Sargsyan.
Tato postava, známá pod přezdívkou Armen Gorlovsky, je zločinecký boss z Gorlovky, který je na ukrajinském seznamu hledaných jako jeden z organizátorů vraždy na Majdanu. Rozvědka podotýká, že ovládá veškerý byznys v okupované Gorlovce a od 24. února se věnuje rabování a „ždímání“ podniků na okupovaných územích Ukrajiny.
Sponzorem nové „armády psanců“ bude Samvel Karapetyan, prokremelský podnikatel arménského původu, který vlastní Tashir Holding (dlouholetý subdodavatel Gazpromu), který mimo jiné zahrnuje Electric Networks of Armenia.
„Předpokládá se, že během omezeného času bude vytvářená struktura rekrutovat značný počet „rekrutů“, kteří budou rekrutováni právě v místech zbavení svobody,“ uvedla ukrajinská rozvědka v prohlášení.
Standardem pro nový projekt by měl být známý Wagner PMC, který se objevil v roce 2014 a aktivně působí v řadě zemí, kde má Moskva zájmy.
Podle zpravodajských informací se Moskva vytvořením nového projektu snaží posílit svou armádu, jejíž úspěchy na Ukrajině mírně řečeno nejsou příliš dobré a kterou Ozbrojené síly Ukrajiny pěkně prořídly.
Americký institut války (ISW) také připouští, že Kreml chce vytvořit vnitřní konkurenci mezi ruskými PMC – jako protiváhu současnému faktickému monopolu Prigozhina (vlastníka Wagnera) s tím, že „vysocí ruští představitelé schválili Sargsjanovo úsilí, protože soukromé vojenské společnosti v Rusku zakázané zákonem.“
Další postava, čečenský šéf Kadyrov, pravidelně propaguje své snahy o vytvoření paralelních vojenských struktur založených na Čečensku.
Na schůzce s Putinem 25. listopadu prohlásil, že „s prezidentem bylo projednáno vytvoření nových jednotek ruské armády a Ruské gardy sestávajících z čečenského personálu“.
Nikomu již není tajemstvím, že konflikt mezi pravidelnou armádou Ruska a vůdci „soukromých armád“ (především Prigozhin), kteří hrají na bojišti stále důležitější roli, nabírá na obrátkách.
Analytici zdůrazňují, že Kreml „by mohl dále prosazovat stávající paralelní vojenské struktury Kadyrova a Sargsjanovo úsilí o vytvoření PMC, která by čelila vlivu Prigozhina, který využívá své struktury k tomu, aby se etabloval jako ústřední postava ruské politiky“.
Vzhledem k nešťastné invazi na Ukrajinu může Putin čelit vyhlídce na ohrožení své moci. A to, že si Kadyrov a Prigožin dovolují generály veřejně urážet, vypovídá nejen o jejich ambicích, ale také o naprostém zhroucení systému moci budovaného Putinem.
Mimo jiné výrazné zvýšení vlivu vůdců soukromých armád, v zemi, kde má obyvatelstvo v rukou spoustu zbraní, hrozí novou válkou, ovšem již na území samotného Ruska.
A dál. Podle některých expertů mohou ruští generálové spřádat plán zabít Prigožina, protože to, co si majitel Wagnera dovolí kritizovat vedení armády, přesahuje všechny meze.
Čtete tedy tyto řádky a pravděpodobně si kladete otázku – je to všechno tam, daleko – Rusko, Ukrajina. Jak se nás všechno výše uvedené týká a proč tyto informace potřebujeme my, obyvatelé prosperující Evropy?
Odpověď je zřejmá – nikdo neví, jaké konečné cíle Moskva sleduje, a vůbec – zda existuje hranice chamtivosti kremelské kliky.
Možná jste zapomněli, ale před invazí na Ukrajinu, kterou Putin počítal s dobytím za pár dní, byly další cíle zcela otevřeně pobaltské státy a Polsko.
Ve střednědobém horizontu bylo úkolem kremelských propagandistů dostat se v tancích k Lamanšskému průlivu.
Již během války jednotlivé postavy Ruské federace vyslovovaly výzvy k úderu nejen na Ukrajinu, ale i na státy střední a dokonce i západní Evropy.
Když se podíváte na prohlášení Medveděva (zástupce šéfa Rady bezpečnosti Ruské federace), pak je obecně jasné, že jakékoli zemi hrozí agrese z Kremlu.
Nad Medveděvovou nedostatečností, opilostí atd. si můžete pošklebovat, jak chcete, ale je důležité pochopit jednu věc – je součástí mechanismu zvaného Ruská federace. A každý jeho projev či článek je hádankou v krvelačném obrazu vnímání světa agresivní kremelskou smečkou.
Jste si jisti, pánové Evropo, že v době, kdy čtete tyto řádky, další „soukromá vojenská společnost“ z Ruské federace nepřipravuje své „osvobozovací“ tažení proti Německu, Francii nebo Anglii?
Koneckonců, stejný „Wagner“ má neomezenou geografii svých „výkonů“, kde spáchali válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Stále tam rekrutují vězně z ruských věznic.
A co je nejdůležitější, neděje se to jen s tichým souhlasem, ale na přímý pokyn z Kremlu. Organizátor vojenských tažení je jedním z nejvíce (možná nejvíce) blízkých putinovských oligarchů, a pokud to někdo nepochopil, pak je tato praxe státní politikou Ruska.
Tam může kdokoli, komu to kremelský Führer „povolí“, unášet, znásilňovat, loupit, zabíjet – spravovat svůj vlastní soud. Navíc bez skrývání a někdy – demonstrativně a orientačně.
Rusko je území, kde existuje pouze jeden zákon – ambice vůdce. Tohle je teroristická země.
Pro teror neexistují žádné hranice a když už mluvíme o Moskvě, je třeba si uvědomit, že je nebezpečná pro každého Evropana, bez ohledu na to, jak je od ní geograficky daleko.
Vzpomeňte si na rok 2014 – Vrbetice (Česká republika) nebo 2018 – Salisbury (UK). Nebo kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu v Evropě a Spojených státech.
Útoky na jednotlivce, organizace a celé země, horkými zbraněmi nebo prostřednictvím World Wide Web, vytvoření celé armády botů a hackerů spolu s organizací celých soukromých armád – to vše jsou články stejného řetězce, jehož jméno je teror.
Proto se před ním schovávat, izolovat, zavírat oči, předstírat, že se nic neděje – nebude fungovat. Protože pro terorismus neexistují žádné hranice.
Lze ji porazit pouze společně, majíce konsolidované postavení celé civilizované společnosti.
A je to společnost, která takovou vizi začíná projevovat. Rusko je terorista. To již na oficiální úrovni uznávají jak jednotlivé státy, tak mezistátní sdružení jako PACE, NATO, Evropský parlament.
To jsou první kroky, možná nepříliš účinné, ale velmi významné – adekvátní a reálné. A právě z nich se objevuje sebevědomá chůze vpřed, do svobodné a mírové budoucnosti.
Autor: Peter Jelen
