S kým bojuje Kreml a je Rusko připraveno bojovat navždy?

archiv.ihned.cz

No, dobře, vhled přichází i do schizofrenního vědomí diktátorů – 7. prosince ruský Führer připustil, že dobrodružství, které na Ukrajině rozpoutala kremelská klika, bude pro Rusy věčné.

„Pokud jde o výsledky SVO, pak to může být samozřejmě dlouhý proces. Ale pak jste zmínil, že se objevila nová území. Pro Rusko je to tak významný výsledek, je to vážná otázka,“ řekl Putin na setkání s členy Rady pro lidská práva.

Takhle. Kreml Duce ve skutečnosti vyvrátil narativ, že „Severní vojenský okruh jde podle plánu“ a začal připravovat Rusy na velmi vleklý vojenský konflikt.

Časový rámec navíc není omezený – diktátorova rétorika i poslední kroky celé vládnoucí kliky jasně naznačují, že Kreml se připravuje na boj léta, a možná i desetiletí.

Otázkou je, je na to obyvatelstvo Ruské federace připraveno? I když, odpověď je zřejmá – přijmou vše, o čem se jim řekne z televizního boxu. Je pravda, že někteří i v takových podmínkách začnou klást otázky.

Ostatně účel útoku na Ukrajinu nebyl obyvatelům nikdy vysvětlen. Ne, to, že hlavním faktorem byla nenávist k ukrajinskému státu jako takovému a ke každému Ukrajinci, je pochopitelné.

Ale jaké jsou cíle?

Každý samozřejmě opakovaně slyšel o „denacifikaci“, „demilitarizaci“ atd., nicméně tyto motivy se tak často mění, že se i mozek obyvatele „velkého“ Ruska, nasyceného hlohem, začne bouřit.

Dále – zajímavější: pokud se zpočátku obyvatelstvo „nezajímalo o politiku“, tak od 21. září (den byla vyhlášena mobilizace) se politika začala zajímat o stejnou populaci. Navíc ne ve stádě, ale každý jednotlivě.

A něco se začalo dostávat k jednotlivým jedincům a někteří jedinci se dokonce snažili něco zařídit formou protestu.

Tyto „protesty“ úřady s pomocí „donucovacích orgánů“ samozřejmě zastavily, ale zároveň spěchaly s podáváním zpráv „o plnění mobilizačního plánu“ a jeho dokončení.

  Pečlivě a léta budovaný marketing kolem Babiše se zhroutil. Je z něj směšná figurka

Existuje však jedno velmi pikantní „ale“ – po vytrubování všech o konci mobilizace, navíc o tom mluvil sám Fuhrer – odpovídající dekret z Kremlu nenásledoval.

Vrchní velitel bunkru se osobně snažil přesvědčit celé Rusko, že nemá smysl povolávat nové jedince, vždyť je podle něj „v záloze minimálně 150 tisíc lidí“.

Když k tomu přidáme podzimní výzvu a věříme kremelskému Führerovi podle dříve mobilizovaných (300 tisíc a podle jiných zdrojů až milion), pak je zcela zřejmé, že další lidské zdroje na frontě nejsou potřeba. Nyní.

Ale celé Rusko se topí v přetrvávajících fámách o začátku nové vlny mobilizace. Navíc tyto informace již byly potvrzeny v řadě regionů Ruské federace.

Samozřejmě se můžete dál „nezajímat o politiku“ a čekat, až na vás přijde řada. Ale pokud o tom stále přemýšlíte, je zřejmé, že druhá vlna se nepřipravuje k okamžitému odeslání na frontu, ale na základě toho, že válka bude pro Rusy realitou déle než rok.

O tom, že Kreml počítá s tím, že bude bojovat několik let, svědčí i přesun ruské ekonomiky na vojenskou úroveň.

V rámci toho již byla přijata řada zákonů, včetně zpřísnění paragrafu trestního zákoníku o nevykonávání státního příkazu a porušování podmínek státní smlouvy, které umožní, aby podniky musely pracovat pro „obranný příkaz“ ve ztrátě.

V řadě regionů se také testuje „mobilizace práce“, která má přilákat studenty k práci v podnicích namísto těch, kteří jsou mobilizováni do války.

A to jsou jen některé z aktivit úřadů, když mluvíme o přípravách na léta války, které propagandisté ​​vysvětlují jako nevyhnutelné, kořenící starým dobrým heslem: „stačí trochu vydržet“.

O tom, že válka neprobíhala zcela „podle plánu“, svědčí i vytváření dlouhodobých struktur v tzv. „LPR“ a „DPR“, Kursku, Belgorodské oblasti a na severu Krymu.

  Dialog s Kremlem. Kdo ho potřebuje?

Jejich vzhled jasně naznačuje přechod od útočné k obranné taktice.

Zde je vhodné poznamenat, že je to velmi podobné frontám první světové války, kde mohly poziční boje pokračovat roky.

Jmenování „syrského řezníka“ Surovikina do role velitele rusko-fašistické skupiny na Ukrajině může naznačovat přenos syrské zkušenosti do ukrajinských reálií.

I tam Kreml doufal, že vše rychle „vyřeší“, což propaganda statečně troubila, ale zapletla se do dlouhodobé války.

Navzdory prohlášením vysokých představitelů a samotného Kremlu Duce, který v listopadu 2019 oznámil, že „splnili jsme úkol, který jsme si stanovili“, zůstává ruský kontingent v Sýrii dodnes a vede tam vojenské operace, význam z nichž není Rusům vysvětleno.

Z toho plyne závěr – Kreml dokonce oficiálně oznámil, že válka s Ukrajinou skončila, může v ní pokračovat roky a roky a odstranit ji z mediálního prostoru.

Moskva navíc ztratila vojenskou iniciativu a konec bojů nezávisí jen na ruské armádě.

Ozbrojené síly Ukrajiny přežily a vytlačují Rusy z jejich země. Dění na frontě je nyní závislé na západních spojencích, kteří ukrajinskou armádu financují a poskytnou jí vybavení.

A zde je otázkou dostupnosti zdrojů, kolik Moskva vydrží. Konkurovat civilizovanému Západu totiž surovinově podřízená Ruská federace pravděpodobně nedokáže.

Moskva, která si uvědomovala, že není schopna zvítězit se svými dostupnými silami, přešla k naprostému teroru – snažila se donutit Kyjev vyjednat mír raketovými útoky na ukrajinská energetická zařízení.

Tím ale Ruská federace konečně ztratila svou subjektivitu, když mohla jen prosit – zahájit jednání za pět let, za deset nebo vůbec nikdy.

Ostatně jak v Kyjevě, tak na Západě je jasné, že Rusko potřebuje jednání pouze o přezbrojení a pokračování agrese v budoucnu.

Další věc je zřejmá – válka, kterou si Kreml představoval jako rychlou a snadnou procházku, se takovou nestala a může pokračovat roky.

  Solidarita s Ukrajinou je v České republice trvalá

To s sebou ale nese rizika nejen pro ruskou armádu, ale i pro ruskou ekonomiku, a co je důležité, pro veřejné mínění.

Průzkumy ruské populace ukazují, že Rusové nejsou morálně ani fyzicky připraveni na válku, která potrvá desítky let.

Málokdo navíc i v Ruské federaci věří ujištěním Kremlu, že Evropa brzy zamrzne a vítězem se pak stane Rusko. O zamrznutí Ukrajiny přece slyšeli každou zimu – ale nemrzlo. To znamená, že válka brzy neskončí.

„Pokud nezačnete válku, neprohrajete“ – možná Putin tento výraz dříve neznal. Nejspíš ho ani nenapadlo, že by ho Ukrajinci takhle odmítli. A cenou za divoké ambice kremelského trpaslíka bude zničení Ruska.

A to vše bylo provedeno rukama toho, kdo tak dlouho ujišťoval své obyvatelstvo, že jeho úkolem je zvednout Rusko z kolen. V důsledku toho rozpoutal válku, která se ukázala být válkou proti samotnému Rusku.

Je nepravděpodobné, že obyvatelstvo pochopí, co se stalo. Ale pro zbytek světa se pochopení – co je Rusko a jeho „ruský svět“ stalo zřejmým.

Civilizovaný svět pochopil, že ho dnes Ukrajina chrání před divokou moskevskou hordou a je připravena ukrajinskému lidu v tomto boji konsolidovaně pomoci.

Koneckonců, mírová a demokratická Ukrajina je mírovou budoucností pro celou Evropu a celý svět.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com