Rusko nesmí mít podle Lipavského vliv na dění v Evropě, jako je tomu dnes

Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako tomu je v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.

Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.

Konkrétní humanitární projekty se zaměřují například na dodávku dieselagregátů na výrobu elektrické energie třeba v nemocnicích. Šéf diplomacie poděkoval všem, kteří se na pomoci podílejí. „Spousta aktivit běží po soukromé linii. (…) To je hrozně důležité. Stát nemůže sehrát kompletní roli,“ poznamenal.

Ministerstvo pracuje na zřízení pozice zmocněnce pro obnovu Ukrajiny. Resort mu poskytne zázemí, ale půjde o zmocněnce vládního. „Pomůže i z hlediska propojení českého průmyslu, firem, humanitární pomoci, rozvojové pomoci s velkými aktéry,“ uvedl Lipavský. Návrh na zřízení postu ponese na vládu v lednu. Podle informací ČTK i Lidových novin je kandidátem Tomáš Kopečný, který podle serveru Aktuálně.cz ke konci roku odejde z funkce náměstka pro průmyslovou spolupráci na ministerstvu obrany. Lipavský nechtěl personální záležitosti komentovat.

Velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v srpnu ČTK řekl, že Česko by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. Podle Lipavského se o věci průběžně vede debata. „Na Ukrajině celá řada českých společností přirozeně působí, má tam zázemí. Ta odpověď bude přirozeným výsledkem toho procesu,“ uvedl. Až to dovolí bezpečnostní situace, Česko v Dnipru otevře generální konzulát, uvedl. Aktuálně má na Ukrajině v provozu ambasádu v Kyjevě a generální konzulát ve Lvově. V Dnipru a Charkově sídlí honorární konzuláty, jsou ale dočasně uzavřeny.

  Žádný další lockdown už nebude, slibuje Havlíček

Šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) Alexandru Musteatsa nedávno řekl, že je reálná hrozba ruské invaze do Moldavska, mohla by začít už po Novém roce nebo na jaře. Česko podle Lipavského situaci pozorně sleduje, do Moldavska směřuje humanitární pomoc. „Celá řada evropských zemí vnímá křehkost situace v Moldavsku. Nechci předvídat, jaké můžou nastat scénáře. Na druhou stranu v situaci, kdy je Ukrajina vojensky úspěšná, odrazila útok na Oděsu, tak se nedomnívám, že ruská přítomnost v Podněstří představuje nezvládnutelné riziko,“ dodal.

Moldavsko má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky.

Lipavský: Nástup nového prezidenta příležitostí k debatě o zahraniční politice

Nástup nového prezidenta bude podle Lipavského příležitostí pro českou zahraniční politiku, pro debatu u jednoho stolu o prioritách. Nyní se koordinuje zahraniční politika na úrovni prezidenta Miloše Zemana a předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Volby se uskuteční v lednu, v březnu skončí současné hlavě státu mandát.

Zeman Lipavského původně nechtěl jmenovat do funkce, následně jej několikrát kritizoval a nekomunikoval s ním. „Co se týče třeba postojů pana prezidenta vůči Ukrajině, tak tam se zas tak poslední rok nerozcházíme,“ řekl ale ministr.

„S nástupem nového prezidenta bude velká příležitost pro českou zahraniční politiku, abychom si sedli k jednomu stolu, pobavili se o prioritách,“ řekl Lipavský ČTK. Jeho resort podle něj hraje klíčovou roli z hlediska servisu a domlouvání všech záležitostí. „Zároveň respektuji roli prezidentského úřadu jako hlavy státu,“ doplnil. Klíčový je podle něho dialog a vzájemná spolupráce.

„Jakým způsobem nový prezident bude chtít pracovat na koordinaci zahraniční politiky, to si asi musíme počkat na vítěze. Věřím, že každý o tom má nějakou vlastní představu. Základem je dobrá vůle a tu u kandidátů, kteří mají šanci vyhrát, cítím,“ dodal šéf diplomacie. Favority prezidentské volby jsou podle průzkumů bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel a předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.

  Poslance tlačí čas. Některé důležité zákony mají mizivou šanci na schválení

Lipavský poznamenal, že jednání nemusí mít formát schůzek nejvyšších ústavních činitelů jako v minulosti, je ale klíčové o zahraniční politice vést diskusi a vytvářet konsenzus. „Největší hodnotou české zahraniční politiky je, když je dlouhodobá, systematická a z hlediska nynějších našich partnerů pochopitelná,“ dodal.

Česko podle ministra Lipavského při předsednictví v EU obstálo

Česko při předsednictví v Evropské unii obstálo, řekl Lipavský v rozhovoru s ČTK. Ukázalo podle něj, že dokáže vést Evropu, v celé řadě agend dokázali čeští zástupci dovést věci ke konkrétním výsledkům. Úspěšné předsednictví je podle něj výsledkem intenzivní práce vládního aparátu i konkrétních ministrů, kteří zároveň mohli příležitost využít k vybudování silných vazeb s ostatními partnery.

Lipavský ocenil například výsledky rad ministrů pro energetiku pod vedením Jozefa Síkely (za STAN). „V mé agendě se podařilo prosadit zpřísnění vstupu osob z Ruské federace na území Schengenu,“ uvedl šéf diplomacie. Dále vyjmenoval iniciativy v rozšiřovací politice EU, ať už udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu, nebo dohodu na vízové liberalizaci pro Kosovo.

Připomněl také, že ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Nepodařilo se to kvůli postoji Rakouska u Bulharska a Rumunska, u Bulharska bylo proti i Nizozemsko. „Vnímám, že především v Rumunsku to nesou poměrně těžce, na druhou stranu je potřeba i v takto složitých otázkách mít velkou míru vytrvalosti,“ uvedl Lipavský.

„Není to o tom, že když unie nabídne nebo přislíbí, že vždy dodrží. Unie je dohodou jednotlivých zemí a procesy, které jsou do určité míry byrokratické a mají být plně transparentní, můžou být na konci zpolitizované. Jsme toho svědky poměrně často,“ konstatoval ministr. „Nicméně se ukazuje, že trend integrace, s výjimkou brexitu, je do určité míry jednosměrný. Je to otázka vytrvalosti,“ doplnil.

Některé vládou zamýšlené věci při předsednictví podle něj nepadly na úrodnou půdu. „Ale naše předsednictví bylo ambiciózní. Když máte ambice, tak věci zkoušíte a něco vyjde, něco nevyjde. Myslím, že je potřeba se dívat hlavně na ty věci, které se podařily,“ míní ministr. „Například jsem usiloval o to, abychom svolali mimořádnou radu ministrů zahraničních věcí v rozvojovém formátu, abychom se bavili také o rekonstrukci Ukrajiny. Ale to jsou věci, kde buď objektivně realita nedovolila posun v těch agendách, nebo jsme to třeba řešili jiným způsobem,“ uvedl.

  Policie navrhla obžalovat sedm lidí z podvodu za 290 milionů Kč

„Počítá se finální výsledek. Kolikrát vystřelíte na branku, ještě nevypovídá o tom, jak dopadne zápas. Ale v našem případě si myslím, že gólů jsme dali poměrně hodně,“ podotkl Lipavský.

Na rozdíl od některých jiných členů vlády, sám radě ministrů zahraničí EU nepředsedal, neboť tak činí vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Lipavskému to umožnilo více akcentovat zahraničněpolitické postoje ČR. „Jednoznačně mluvíme k ruské válce proti Ukrajině, o odpovědnosti (ruského prezidenta Vladimira) Putina za zločin agrese,“ poznamenal.

Například při jednání o protiruských sankcích některé země přicházely s vlastními podmínkami, nešlo jen o Maďarsko. Nenastal ale žádný konflikt s některou ze zemí, uvedl Lipavský. „To, že 27 států má různé názory, není žádné tajemství. (…) Jsou to různé skupiny států a je potřeba vždy s nimi citlivě pracovat a vysvětlovat naše postoje,“ dodal šéf diplomacie.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) se domnívá, že plné členství pro některou z kandidátských zemí bude možné až poté, co se uskuteční debata o rozhodovacích procesech a pravomocích klíčových institucí EU. Kandidátskými zeměmi jsou Albánie, Severní Makedonie, Turecko, Srbsko, Černá Hora, Ukrajina, Moldavsko a Bosna a Hercegovina.

„To je současný stav politické debaty v Evropské unii ohledně rozšiřování. Na druhou stranu vidíme, že rozšiřování EU má zásadní dopad na ty země, které se k EU přibližují,“ poznamenal Lipavský. Pracují na reformách, mění se tím jejich vnitřní chod, struktura a fungování. Například Ukrajina, ale i některé další země podle něj reformy dělají intenzivním tempem a nemají problém sladit svoji zahraniční a bezpečnostní politiku se zeměmi EU. V takovém případě je podle Lipavského možné, že do EU vstoupí i před reformou.

„Dneska není žádná země, která by byla plně připravena na vstup do EU, čekala doslova za dveřmi jenom, než ji vpustíme. Každá z těch zemí je různě daleko v tom procesu, ale nikdo nemá splněno na 100 procent,“ podotkl Lipavský.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..