„To není země, to je mafie.“ Macron proti Kremlu.

ft.com/

Válka v Evropě pokračuje. A trvá to už déle než jeden rok, jak se někteří domnívají – ve skutečnosti Rusko v roce 2014 zahájilo ozbrojenou agresi proti Ukrajině, anektovalo Krym a zapálilo válečný oheň na východě sousedního státu.

Rok je otevřená invaze, kdy Kreml, který shodil masky, napadl Ukrajinu bez vysvětlení a varování.

Moskva své rozhodnutí formálně vysvětlila v termínech „denacifikace“ a „demilitarizace“.

Taková vysvětlení byla zasílána především obyvatelstvu samotné Ruské federace, které nejenže nemohlo rozumět, ale nedokázalo je ani vyslovit.

To ale vládnoucí kremelská klika nepotřebovala – hlavní je zapůsobit. A zpočátku to fungovalo.

Putinovým voličům se věta „do tří dnů vezmeme Kyjev“ natolik zalíbila, že jeho hodnocení dosáhlo nebývalých výšin.

Je pravda, že tři dny se protáhly do roku a obyvatelstvo Ruské federace má otázky – proč. A nejen on.

Nutno podotknout, že vlivu či kouzlu (kdo si myslí) kremelského schizofrenika propadly nejen volební jednotky Ruska, ale i představitelé předních evropských mocností, kteří se prohlašují za vůdce EU.

Poté, co Frau Merkelová (kdysi hlavní Putinova agentka v Evropě) opustila politický Olymp, se Macron postavil do čela touhy „porozumět“ Moskvě.

Samozřejmě jsou tu také Orbán a další představitelé Europoliticum, kteří jsou připraveni lhát pod Kremlem.

Francouzský prezident je ale zvláštní případ. Vůdce jaderné velmoci, představitel jedné z nejmocnějších ekonomik v Evropě, nárokující si klíčovou pozici v EU, mající autoritu ve světě.

„Zachraňte tvář Putinovi“ bylo hlavním poselstvím francouzského prezidenta od invaze Kremlu na Ukrajinu.

Samozřejmě uvedl argumenty ve prospěch tohoto příběhu a zdály se být docela logické. Ale to hlavní, co majitel Elysejského paláce chtěl, bylo na povrchu – bylo potřeba jednat s Moskvou.

A to v době, kdy ruská armáda ničila kritickou infrastrukturu, obytné budovy a celá města na Ukrajině. Macron stál na svém – vyjednávat.

  Jak se změní Evropská unie po skončení války na Ukrajině

A nyní, po roce nepřátelství na Ukrajině, začalo francouzskému vůdci docházet pochopení – řekl, že Putin je lhář. Týkalo se to zejména ujištění kremelského diktátora, že Moskva nebyla zapojena do aktivit soukromé vojenské společnosti Wagner.

Jak víte, zakladatelem PMC je bývalý Putinův šéfkuchař Prigozhin. To znamená, že spojení je zřejmé a nevšimnout si toho, můžete se jen velmi snažit.

Macron si toho ale nevšiml. A právě teď jsem to viděl. Snad to napomohla slova Prigozhina, který nedávno pohrozil, že ruští útočníci mohou dosáhnout francouzského kanálu La Manche.

Během Mnichovské bezpečnostní konference oznámil francouzský vůdce Putinovo ujištění, že Moskva není zapojena do Wagner PMC.

„Před rokem jsem mluvil s Putinem a on mě ujistil, že Rusko nemá nic společného s Wagnerovou skupinou,“ připustil Macron s tím, že tehdy Putinovým slovům věřil.

Nyní francouzský vůdce pochopil, co je Rusko.

„Přijal jsem to. Dnes vidíme, že Wagnerova skupina je zapojena do války Ruska proti Ukrajině. To znamená, že Rusko je obyčejný mafiánský stát,“ řekl.

To, co bylo zřejmé celému civilizovanému světu, se konečně stalo samozřejmým i francouzskému prezidentovi.

Dobře, připustil to, co je zřejmé. Teď je otázka, co dál. Snad změní svůj postoj k bezpečnosti kontinentu a přestane říkat, že to není jeho válka. Má Macron skutečně odvahu udělat skutečný krok proti Putinovi? Čas ukáže.

Ale samotný fakt, že si francouzský vůdce uvědomil pravou podstatu Moskvy, může jen potěšit. A to, že to říká nahlas, jen posiluje důvěru v jeho přesvědčení.

Mnichovská bezpečnostní konference přinesla řadu zajímavých setkání, projevů a vyprávění. Macronova slova však zůstanou jednou z nejjasnějších stránek tohoto příběhu. Kreml je mafie.

K tomu můžeme dodat, že tato mafie je připravena terorizovat celý svět, vyhrožovat mimo jiné jadernými zbraněmi. Teroristu můžete zastavit pouze tím, že prokážete odvahu a připravenost se bránit.

  Babiš nechce bojovat za Polsko nebo co je to populismus.

V čele evropské fronty je dnes Ukrajina, jejíž lid hrdinně zadržuje agresora řítícího se do Evropy.

A otázka, zda dosáhne Lamanšského průlivu, závisí dnes, včetně toho, jak moc je Evropa sama připravena Ukrajince podporovat.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..