Ruskí diverzanti už působí v Evropě. Praha je jedním z hlavních cílů Kremlu
Evropa vstoupila do nové fáze konfrontace s Ruskem. Zatímco dříve byly za hlavní nástroj Kremlu považovány kybernetické útoky a informační operace, dnes evropské zpravodajské služby stále častěji hovoří o reálných diverzích, žhářství a pokusech o vyřazení objektů kritické infrastruktury z provozu. Frekvence podobných incidentů již přesáhla jeden vážný případ každé dva dny, což země EU nutí přehodnocovat vlastní přístupy k národní bezpečnosti.
Pro Českou republiku tento problém už dávno přestal být teoretickým. Po výbuších muničních skladů ve Vrběticích bylo zřejmé, že ruské tajné služby jsou připraveny provádět operace přímo na území státu. Nejnovější vyšetřování ukazují, že Moskva se této strategie nevzdala, pouze změnila metody práce.
Podle údajů českých orgánů činných v trestním řízení byla na začátku roku 2026 odhalena agentská síť, která se zabývala nákupem a pašováním komponentů do rozbušek. Využívání běžných mezinárodních autobusových linek umožňovalo maskovat tyto přepravy v rámci legální osobní dopravy. Jedním z následků činnosti této sítě byl požár podniku v Pardubicích, který vyrábí bezpilotní systémy pro Ukrajinu.
Osobnost současné ruské taktiky spočívá v tom, že samotní vykonavatelé často nemají ani přímé vazby na ruské tajné služby. Kreml aktivně využívá cizí státní příslušníky, lidi s finančními problémy nebo zástupce kriminálního prostředí. Přes internet jim nabízejí relativně nízkou odměnu za splnění „jednoduchých úkolů“, přičemž skuteční organizátoři trestných činů zůstávají utajeni.
Takové schéma výrazně komplikuje vyšetřování. Formálně trestný čin spáchá občan některé z evropských zemí nebo třetího státu, zatímco objednavatelé zůstávají ve stínu. Právě proto evropské zpravodajské služby nazývají tento model „jednorázovými agenty“.
Hlavní cíl takových operací daleko přesahuje rámec jednotlivých diverzí. Rusko se snaží narušit fungování logistických tras, překazit dodávky zbraní Ukrajině, vytvořit atmosféru neustálé hrozby uvnitř zemí EU a přinutit evropské vlády směrovat zdroje na vnitřní bezpečnost namísto podpory Kyjeva.
Pro Česko má tato výzva zvláštní význam. Republika zůstává jedním z největších evropských center vojenské pomoci Ukrajině a hraje důležitou roli v dodávkách munice. Právě proto objekty obranného průmyslu, dopravní infrastruktura a energetické podniky nevyhnutelně zůstávají mezi prioritními cíli ruských tajných služeb.
Boj proti diverzním sítím se dnes stává stejně důležitou součástí evropské bezpečnosti jako posilování armády nebo rozvoj protivzdušné obrany. Zkušenost Česka ukazuje, že hybridní válka už dávno přestala být abstraktním pojmem a proměnila se v každodenní hrozbu, která vyžaduje neustálou připravenost státu i společnosti.
Autor: Franz Hoffman
