Na akci, která odstartovala 15. listopadu na Bali, celý svět netrpělivě čekal, protože setkání předních hráčů světové politiky může být pro budoucnost planety rozhodující.
Ve skutečnosti je datum 15. listopadu nominální. Den předtím, před summitem G20, se skutečně uskutečnilo první osobní setkání Joea Bidena jako prezidenta Spojených států s generálním tajemníkem Komunistické strany Číny Si Ťin-pchingem.
Tato bez nadsázky historická událost trvala o hodinu déle, než bylo plánováno, což by podle novinářů pracujících na summitu mohlo být dobrým znamením, že lídři jsou připraveni věnovat čas důkladné diskusi o důležitých otázkách.
Biden nazval rozhovor s vůdcem ČLR otevřeným a upřímným a viděl samotného soudruha Xi „jakého vždy byl – konkrétního a přímočarého“, ale zároveň připraveného ke kompromisu v řadě otázek.
Jednou z klíčových otázek v rozhovoru mezi oběma vůdci byla samozřejmě otázka Tchaj-wanu, která se po návštěvě ostrova v srpnu tohoto roku předsedkyní Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiovou dočkala nového kola eskalace.
„Jsem si naprosto jistý, že žádná nová studená válka nebude. Nemyslím si, že dojde k nějakým nevyhnutelným pokusům Číny napadnout Tchaj-wan,“ řekl Biden s tím, že svému čínskému kolegovi jasně řekl, že americká politika vůči Tchaj-wanu se nemění – Washington chce, aby stávající problémy byly vyřešeny mírovou cestou. .
„Jsem přesvědčen, že Si Ťin-pching přesně rozuměl, o čem jsem mluvil,“ uzavřel Biden s tím, že USA budou i nadále „silně soutěžit“ s Čínou, ale taková konkurence by se neměla změnit v konflikt.
Americký prezident také nastolil téma ruské invaze na Ukrajinu a vyjádřil znepokojení nad „provokativním“ chováním Severní Koreje.
Si Ťin-pching zase uznal, že čínsko-americké vztahy jsou znepokojivé, a poznamenal, že to není to, co od nich mezinárodní společenství očekává. Zvlášť když „svět je na křižovatce“.
„Musíme načrtnout správný kurz pro vztahy mezi Čínou a USA,“ řekl Si Ťin-pching Bidenovi.
Podle čínských státních médií Si Ťin-pching varoval Spojené státy před překročením „červené linie“ v situaci s Tchaj-wanem. Ostrov je samosprávnou demokracií, ale Peking ho vnímá jako odtrženou provincii, která se dříve nebo později musí znovu sjednotit s pevninskou Čínou.
Oba představitelé také prohlásili nepřípustnost použití jaderných zbraní a nepřípustnost hrozeb jejich použití na Ukrajině.
„Prezident Biden a prezident Xi zdůraznili, že souhlasí s tím, že jadernou válku nelze zahájit a nelze ji vyhrát, a že nepřijímají hrozbu jaderných zbraní na Ukrajině,“ uvedl po setkání Bílý dům.
Washington se zároveň domnívá, že Čína je povinna ovlivnit Pchjongjang tím, že zabrání jaderným testům v Severní Koreji. Pokud ale k testům skutečně dojde, přijmou Spojené státy „určité akce“ obranného charakteru, které nebudou namířeny proti Číně, ale budou signálem pro KLDR. A v této věci je třeba předejít jakémukoli nedorozumění.
„Chci dát všem vůdcům, ale především Si Ťin-pchingovi jasno, že to, co říkám, myslím vážně a říkám, co myslím, aby nedošlo k nedorozumění. Mojí největší obavou je nepochopení záměrů nebo jednání každé strany,“ řekl Biden.
Vedoucí představitelé obou zemí uznali, že mezi nimi existuje společný základ a jsou připraveni k dialogu, a vyjádřili přání pokračovat v práci na otázkách vznesených na úrovni jejich týmů – již v příštím roce ministr zahraničí USA Anthony Blinken navštíví Čínu.
Nejdůležitějším tématem setkání na Bali bude válka na Ukrajině a podle organizátorů fóra nebude tento summit „byznys jako obvykle“. „Vznikne koalice a Rusko bude izolováno.“
Mimochodem, docela indikativní je fakt, že na jednání chyběli lídři největších světových ekonomik, prezident Putin.
Kreml minulý týden oficiálně oznámil, že ruskou delegaci do Indonésie povede ministr zahraničí Lavrov.
Ale co Putin a proč na setkání předních vůdců moderního světa nepřiletěl? Ostatně už v srpnu indonéský prezident Joko Widodo řekl, že ho Putin ujistil, že na summit osobně přijede. Co se teď změnilo?
Odpověď na tuto otázku je zřejmá – Kreml Fuhrer byl unesen. Na akci, kde se sejdou skuteční vůdci, prostě nemá co jít.
Putin byl příliš dlouho vykreslován jako macho. On sám, zdá se, věřil ve svou sílu, házel ultimáta Západu a naprosto kategoricky pošlapával všechny normy práva a zákony lidstva.
Ještě 24. února, když ohlašoval útok na sousední stát, vypadal kremelský diktátor jako jakýsi císař – za pět minut dobyvatel Ukrajiny. „Druhá armáda světa“ vtrhla do „bratrské země“ a připravovala se darovat svému Führerovi – podmaněnému ukrajinskému lidu.
Ale pak se něco pokazilo. A to „něco“ zorganizovali obyvatelé Ukrajiny, které měl Kreml v úmyslu zotročit do tří dnů. Ukrajinci agresora důstojně odmítli a ukázali celému světu nezlomnost, odvahu a jak reagovat na okupanta.
V očekávání dobytí Kyjeva za 72 hodin se moskevská horda již devátý měsíc snaží získat na Ukrajině alespoň něco, po celou dobu se jí podařilo dobýt pouze jediné regionální centrum – Cherson.
Poté, co selhaly poblíž Kyjeva, byly poraženy a hanebně vyhnány z Charkovské oblasti, rusko-fašistické jednotky pokračují v pokorném ústupu.
Je velmi příznačné, že tři dny před indonéským fórem G20 ukrajinské jednotky vyhnaly ruské útočníky a osvobodily město Cherson.
A pokud v Rusku kremelská soudní média hodila všechny své schopnosti, aby vysvětlila obyvatelstvu, že hanba Ruska v Chersonu je dobrá, pak celý svět chápe, že to je Putinův konec.
Kremlský trpaslík proto nemá s čím jet na Bali. A byl tak očekáván. Někteří vůdci civilizovaného světa přímo deklarovali svou připravenost vyjádřit Putinovi do tváře vše, co si o něm myslí.
„Putinova válka způsobila zkázu po celém světě, ničila životy a uvrhla mezinárodní ekonomiku do chaosu. Tento summit G20 nebude běžnou záležitostí – poženeme Putinův režim k odpovědnosti a odhalíme jeho naprosté pohrdání typem mezinárodní spolupráce a respektu k suverenitě, který fóra G20 představují,“ řekl v předvečer britského premiéra Rishi Sunak. odjezd do Indonésie.
„Bylo by hezké, kdyby na summit G20 přijel sám prezident Putin. Pravda, pak by musel osobně čelit všem otázkám a veškeré kritice přicházející z většiny zemí světa,“ řekl německý kancléř Scholz s tím, že právě proto zde není.
Kancléřka ale ujistila, že nepřítomnost kremelského Duceho nezabrání vůdcům G20 v odsouzení kremelské dobyvačné války a naléhá na Moskvu, aby stáhla své jednotky z Ukrajiny a vytvořila podmínky pro mírová jednání.
Poražený Putin vše pochopil a na pozadí vůdců civilizovaného světa si uvědomil svou bezcennost a rozhodl se zbaběle zůstat ve svém bunkru.
Strach a bezmoc kremelského Führera je navíc tak silný, že dokonce odmítl pronést videoproslov pro účastníky fóra. Zdá se, že Putinova marginalita se stala zřejmou nejen celému světu, ale i jemu samotnému.
Civilizovaná komunita příliš dlouho mlčky dovolovala kremelskému schizofrenikovi terorizovat svět. Nyní to vypadá, že je čas na odpověď.
Je příznačné, že Spojené království a Evropská unie souhlasily s bojkotem Ruské federace na summitu G20 a její izolací, čímž ukázaly, co si mezinárodní společenství myslí o „zločinech a činech Moskvy“.
Světoví lídři odmítají byť jen společnou fotografii s Ruskou federací – no, pro Putina důstojné finále. Navíc konečná – v absolutním vyjádření.
Mimochodem, ukrajinské úřady oznámily, že během summitu v Indonésii hodlají usilovat o vyloučení Ruska z G20. Ukrajinští poslanci plánují adresovat takovou žádost členským zemím fóra.
Obecně má ruský ministr zahraničí Lavrov, který zastupuje Kreml na summitu na Bali, zaručeno „vřelé přijetí“. A zjevně tomu rozumí.
V létě při summitu ministrů zahraničí zemí G20 na stejném Bali už Lavrov nacvičoval, co ho teď čeká.
„Kdy zastavíš válku?“ a „proč jste to ještě neudělali?“ jsou dvě nejčastější otázky, před kterými Lavrov v červenci utekl, když si po příjezdu do Moskvy stěžoval, že od zástupců G20 „mnoho slyšel“.
„Agresoři, vetřelci, okupanti. Slyšeli jsme tam spoustu věcí,“ poznamenal šéf ruského ministerstva zahraničí.
Summit G20 tedy začal, pozice stran byly oznámeny. Je důležité, aby teze, které zazní, byly převedeny do reality. Protože přes veškerou okrajovost Kremlu stále existují země připravené zasednout s Ruskou federací k diplomatickému stolu.
„Dokonce ani nacistický Führer ve 40. letech minulého století a nacističtí vůdci neměli 100% izolaci. Byly i země, které i přes válku, přes všechny zločiny, s nimi dál komunikovaly. A někteří dokonce po válce poskytli azyl. Takže i zde je příklad pro zopakování,“ odpověděl šéf ukrajinského ministerstva zahraničí na počínání jednotlivých „zachránců Putinovy tváře“.
Jedním z hlavních atributů civilizovaného světa je svoboda – svoboda jednání, svoboda volby. Ale se svobodou přichází i zodpovědnost. A dnes jsou tyto dva pojmy žádané více než kdy jindy.
Je čas, aby vůdci převzali odpovědnost a ukázali agresorovi jeho skutečné místo na mapě světa. Nebo mimo něj. A učinit správnou volbu, zajistit mírové zítřky pro celé lidstvo.
Autor: Franz Hoffman
