Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který potvrdil zahraničním odběratelům nutnost platit za ruský plyn v rublech. Akceptuje Česko tento požadavek? Proč?
Platby za plyn jenom v rublech
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela požadavek ruského prezidenta jednoznačně odmítl. A to se zdůvodněním, že firmy v rámci EU budou v platbách pokračovat podle původních dojednaných kontraktů.
Jednostranná změna změna v těchto smlouvách bude podle českého ministra vnímána jakožto jejich porušení.
Prezident Putin dále požaduje, aby si zahraniční kupci směňovali své peníze na rubly pomocí účtů v ruské bance. Upozornil také na to, že Rusko bude případné neuskutečnění plateb považovat za porušení povinností nakupujícího a smlouvy ukončí.
Kromě České republiky se tak musí na možnost odstávky ruského plynu připravit i ostatní země EU. ČR se nicméně aktuálně s dalšími zeměmi Evropské unie názorově shoduje shoduje a evropští lídři tak platby v rublech odmítli jednohlasně. Zamítavé stanovisko jednotlivých zemí stvrdil i nejvyšší výkonný orgán Evropské unie – Evropská komise.
Evropa mluví o vydírání
Někteří se navíc nebáli použít poměrně silná slova o vydírání. Proti požadavku se vymezilo například Německo a německý kancléř Olaf Scholz potvrdil, že ruského prezidenta seznámil s tím, že platby mají probíhat v eurech a i do budoucna to tak nepochybně i zůstane.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck současně apelovali na zcela nutnou jednotu Západu, který by měl Moskvě vzdorovat tím, že ze svého stanoviska jednoduše neustoupí. Ministr Habeck rovněž Rusku pohrozil dalšími sankcemi.
To, kdy k odstávce ruského plynu fakticky dojde, se zatím neví, energie z Ruska je momentálně ještě dostupná. Krajně nejistá situace je však podle analytiků naopak do jisté míry příhodná. O ruský plyn nepřijde Česká republika okamžitě, má proto šanci si vytvořit rezervy.
Ministr Síkela na toto konto předestřel, že Česko má aktuálně uloženy zásoby plynu na přibližně měsíc. Prezidenta Putina označil na svém Twitteru za diktátora.
Evropa bez plynu, Rusko bez peněz
Cílem stávající strategie ruského prezidenta je především stabilizovat ruskou měnu a zajistit zvýšení její ceny. Rubl je nyní ve značném oslabení po rozsáhlých ekonomických sankcích, kterými Evropa reagovala na ruskou invazi na Ukrajinu.
Situace je však podle analytiků nyní do značné míry patová, neboť vyřešit ji potřebují, a to co nejdříve, obě strany. Tedy jak Rusko z pozice exportéra, o kterém se uvádí, že až 85 % příjmů celého federálního rozpočtu tvoří finance právě za dovoz komodit, jako je ropa nebo zemní plyn, ale i pro evropské státy, pro které je naopak dovoz plynu taktéž stěžejní.
Komentátoři tak stávající situaci označují doslova jako „hru nervů“. Rusko je však podle mínění některých expertů ve slabší pozici a Evropa tedy nemá důvod ustupovat. Pro Rusko by totiž zastavení plateb z Evropy prakticky znamenalo to, že přijde o všechny platby v dolarech a eurech.
Řešení existuje
Navíc, jak upozorňují experti, zde přece jen jedno řešení zůstalo. Stále jako alternativa existuje jednoduchá možnost odeslat platby skutečně v eurech, konkrétně se tak má stát do ruské Gazprombanky. Ta totiž není v rámci ekonomického postihu Ruska dosud odpojena od bankovního systému SWIFT.
Až tato instituce by následně mohla proměnit na rubly v souladu s kurzem centrální banky, popsali ekonomové prosté východisko.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však již mezitím stačil pohrozit, že v rublech se bude platit nejen plyn, ale i další zboží. Moskva navíc hodlá vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí.
Válka na Ukrajině tak zcela nepochybně dostala nový rozměr, ten ryze ekonomický. Paradoxní přitom je, že právě příjmy z projede plynu pomáhají Rusku válku financovat. V Evropě přitom výpadek ruského plynu řešení má, státy mohou začít dovážet zkapalnělý plyn, očekávat lze i opětovný příklon k jádru. Evropa tak nemůže než říci ruské agresi jednoznačné: „Ne!“
Dana Markova
