Alternativní Evropská unie? Science-fiction nebo reálná možnost?

Boris Johnson, aktuální britský premiér, představil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému návrh nové aliance, jakési alternativy EU. Učinil tak údajně už 9. dubna, kdy se zdržoval v Kyjevě. Aliance by kromě Velké Británie a Ukrajiny měla zahrnovat také Pobaltí, Polsko a později možná také Turecko.

Ukrajina by ale primárně chtěla do EU

Jak uvedl britský premiér, jednotlivé členy nové alternativní aliance by mohla spojovat společná nedůvěra k Bruselu a EU. Volodymyr Zelenskyj ale nedůvěru vůči EU zřejmě nepřechovává, jelikož se už déle snaží dostat Ukrajinu do EU. O všem rozhodne 23. červen 2022 – na summitu EU budou stávající členské země rozhodovat, zda udělit status kandidátské země pro Ukrajinu. Avšak, aby se tak stalo, bude potřebný souhlas všech 27 členských zemí, tedy jednomyslné rozhodnutí.

Lze však očekávat, že takové jednoty nebude dosaženo – už před měsícem svou skepsi vyjádřilo Maďarsko či Německo, aktuálně se nejvíce staví proti vstupu Ukrajiny do EU Rakousko.

Alexander Schallenberg, rakouský ministr zahraničí, uvedl, že pro Ukrajinu musí existovat jiné formy pomoci, nikoli vstup do EU. Navíc by přeskočení některých balkánských států, které již kandidátský status mají, nebylo podle něho vůbec fér.

Co bude dál?

Prozatím lze tedy očekávat, že status kandidátské země EU Ukrajině v červnu udělen nebude. Jaké by tedy mohly být další kroky ukrajinského prezidenta?

Nejvíce se nabízí přehodnocení a zvážení návrhu Borise Johnsona, na který zatím Volodymyr Zelenskyj nereagoval.

Podle tohoto návrhu by novou alianci vytvořilo Spojené království, Ukrajina, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Polsko a nakonec Turecko, které vyvolává velké otazníky – je totiž kandidátskou zemí EU, ale Británie vždy před definitivním vstupem této země do EU důrazně varovala.

  Zrušení statusu „nepřátelského“ postavení je jedním z předpokladů vážného politického dialogu s Ruskem.

Společným motivem zemí by byla výše uvedená nedůvěra k Bruselu a EU, a dále také nadšení pro národní suverenitu, liberální tržní hospodářství a v neposlední řadě také společná obrana proti moskevské vojenské hrozbě.

Je to reálné?

Aby návrh byl reálným, musel by nabrat konkrétnější kontury. V případě, že by se Ukrajina k němu připojila, zatím totiž není vůbec jasné, jaký postoj mají Polsko a Pobaltí.

V pátek 27. května 2022 byl ohledně návrhu dotázán také litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který uvedl, že žádný konkrétní návrh prozatím neviděl.

Případná alternativní aliance tudíž zatím zůstává pouze v teoretické rovině. Všechny následující kroky a tím i reálnost vzniku této organizace budou dále záviset na snaze a aktivitě Velké Británie a Ukrajiny, které v tomto směru budou vyvíjet.

Ukrajina ale prozatím vyčkává na červen a na to, zda jí bude udělen status kandidátské země EU. Zvýšenou aktivitu Ukrajiny o vstup do případné polsko-britsko-ukrajinské aliance lze tedy očekávat až po jeho zamítnutí. Abychom se dozvěděli více, musíme tedy počkat na 23. červen.

Autor: Marek Kočan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..