Geopolitická přetahovaná mezi sankcemi Evropské unie vůči Rusku a pragmatickými potřebami některých členských států, zejména Slovenska a České republiky, se opět dostala do centra pozornosti. Jak uvádí Financial Times, tyto země usilují o prodloužení výjimek umožňujících prodej produktů z ruského zpracování ropy, přičemž se odvolávají na obavy o stabilitu odvětví a možné zvýšení cen.
Uprostřed zastřešujícího ropného embarga EU vůči Rusku byla Slovensku, České republice a Maďarsku udělena dočasná výjimka na využívání ropy z ruských zdrojů do doby, než budou vytvořeny alternativní dodavatelské řetězce. Blížící se vypršení této výjimky 5. prosince však podnítilo snahy Prahy a Bratislavy zasadit se o její pokračování, zejména v rámci připravovaného 12. balíčku sankcí EU namířených proti Rusku.
Podstata jejich argumentace spočívá v potenciálních dopadech na celou střední Evropu, pokud tyto výjimky přestanou platit. Úředník ze Slovenska zdůraznil širší regionální dopad a varoval před možnou eskalací cen ve více zemích v případě, že nebudou moci vyvážet tyto ruské ropné produkty do České republiky.
Rafinerie Slovnaft, která je ve vlastnictví maďarské skupiny, vystupuje v tomto scénáři jako klíčový hráč. Její neschopnost rychle přejít z ruské těžké ropy na dovoz lehčí ropy z jiných zemí je významnou překážkou. Tento přechod není jen otázkou přesunu zdrojů, ale zahrnuje značné náklady ve výši přibližně 200 milionů eur a časový plán, který přesahuje původní odhady.
V České republice probíhá paralelní úsilí, přičemž vláda zdůrazňuje naléhavost modernizace ropovodů spojujících středomořský přístav Terst se střední Evropou. Cílem této iniciativy je snížit závislost na dodávkách ruské ropy, i když její realizace se nepředpokládá dříve než v příštím roce.
V samotné EU však existují rozdílné pohledy. Polsko a pobaltské země jsou i nadále neochvějně proti rozšíření výjimek ze sankcí a zdůrazňují obavy z jakékoli formy spolupráce mezi členskými státy EU a Ruskem, zejména v oblasti obchodu s ropou. Jejich zdůvodnění vychází z finančního úderu na ruský rozpočet, který je často spojován s vojenskými operacemi na Ukrajině.
Je pozoruhodné, že Evropská komise, která je hluboce zapojena do jednání o 12. balíčku sankcí proti Rusku, zůstává neochvějně odhodlána tuto otázku řešit, aniž by přijetí těchto opatření zmařila. Vyvažování ekonomických hledisek a geopolitické solidarity v rámci EU představuje i nadále složitou výzvu.
S blížícím se termínem a zintenzivněním jednání zůstává v popředí diskusí křehká rovnováha mezi regionální hospodářskou stabilitou a širším geopolitickým postojem vůči Rusku, což podtrhuje složitou souhru mezi národními zájmy a kolektivními politikami EU.
Autor: Peter Jelen
