Otázkou je opět šestý balíček sankcí EU vůči Ruské federaci, který by měl být schválen v nejbližší době. A Maďarsko to říká.
Budapešť, zastoupená premiérem Orbánem, vytváří vážné překážky pro přijetí nového balíčku sankcí, kamenem úrazu je ropné embargo, jehož cílem je připravit Putina o hmatatelnou část příjmů v jeho kriminálním rozpočtu.
Podle evropského komisaře pro hospodářské záležitosti Paola Gentiloniho zavede EU úplné ropné embargo do devíti měsíců. Jednotlivé země – Česko, Maďarsko a Slovensko – ale dostanou odklad.
Ani taková formulace problému ale nevyhovuje maďarskému premiérovi, který prohlásil, že jeho vláda není připravena podpořit nový balíček sankcí Evropské unie v jeho současné podobě.
Orbán se snaží vzniklou situaci maximálně využít ve svůj prospěch, získal z ní absolutní dividendy.
Šéf maďarské vlády označil současný návrh Evropské komise na zákaz dovozu ruské ropy za „atomovou bombu“ svrženou na maďarskou ekonomiku.
Orbán řekl, že země potřebuje 5 let a obrovské investice do svých rafinerií a ropovodů, aby transformovala současný systém, který je z 65 % závislý na ruské ropě.
„Předně přesně víme, co potřebujeme: potřebujeme 5 let, aby byl celý tento proces dokončen, a rok a půl na nic nestačí,“ řekl šéf maďarské vlády.
Zde je důležité poznamenat, že tato pozice Budapešti není neočekávaná. Maďarsko se aktivně a systematicky staví proti uvalení sankcí ze strany Evropy proti ruským energetickým zdrojům a vysvětluje to jako hrozbu pro svůj energetický systém a závislost na ruské ropě a plynu.
Skutečné důvody Orbánova odmítnutí podpořit postoj konsolidovaný s EU k embargu, a to i přes „zvláštní podmínky“ pro Maďarsko, však leží v jiných rovinách.
Kromě embarga Orbán skutečně odmítl podpořit řadu dalších iniciativ EU týkajících se Ruské federace, včetně odmítnutí dodávek zbraní Ukrajině.
Hlavní motivací, respektive ospravedlněním Budapešti je, že by se zásoby mohly stát terčem ruských útoků v hraničním pásmu na západní Ukrajině, kde žijí etničtí Maďaři.
Skutečnost, že zástupci maďarského etnika žijícího na Ukrajině jsou dlouhodobě ve válce, Orbána netrápí.
Ruští fašisté navíc 3. května ostřelovali Zakarpatí vysoce výbušnými tříštivými raketami, čímž se válka ještě přiblížila k samotné maďarské hranici.
Orbán ve snaze smlouvat o preferencích v energetickém sektoru podniká poměrně riskantní krok. Historie dobře ví, jaké dary Kremlu často bývají.
A to, o čem mluví maďarský premiér v přeneseném slova smyslu ve srovnání s „atomovou bombou“, se může docela dobře proměnit ve skutečnost.
Orbána navíc zavazuje jít daným směrem i svým osobním zájmem, protože je dlouhodobě považován za jednoho z nejzarytějších „Putinových přátel“ v EU.
V době, kdy se Evropská unie tváří v tvář hrozbě třetí světové války připravuje na přijetí šestého balíčku sankcí proti Ruské federaci, aby tomu zabránila, Orbán pokračuje ve hře
A nejde jen o snahu smlouvat o lepších podmínkách nebo o nepochopení situace. Takovým jednáním Maďarsko demonstruje pohrdání evropskými hodnotami a dokonce i evropskou jednotou, což v současné situaci může přijít celou Evropu draho.
V tomto ohledu vyvstává otázka, a navíc velmi přirozená – může země, která nesdílí hodnoty Evropské unie, reprezentovat právě tuto Evropskou unii.
A to vůbec není řečnická otázka. Budapešť koneckonců tím, že se staví proti vypracování konsolidovaných rozhodnutí EU, ohrožuje nejen celistvost Evropské unie, ale i bezpečnost celé Evropy.
To znamená, že Maďarsko hraje do karet Putinovi, jehož jedním z hlavních cílů je rozdělení EU. Budapešť se tak sama stává hrozbou pro Evropskou unii.
A přestože zatím neexistuje žádný zákonný postup pro vyloučení z Unie, Smlouva o EU zejména umožňuje uvalovat sankce na problémové země, které porušují hodnoty unie.
Brusel může například narušitele odříznout od finančních projektů a rozvojových programů nebo dočasně pozastavit hlasovací právo v Radě EU.
Maďarsko tak bylo opakovaně kritizováno Evropskou unií za důslednou protimigrační politiku. Orbán přímo obvinil EU, že migrační politika EU ohrožuje suverenitu a kulturu země.
Maďarská vláda v roce 2016 odmítla splnit rozhodnutí EU o migračních kvótách. V roce 2018 dokonce přijala balíček protiimigračních zákonů.
Poté se v EU začalo mluvit o možném vyloučení Maďarska za porušení základních demokratických hodnot.
Ale pak byl v Evropě mír. Dnes, kdy Moskva napadla Ukrajinu a plameny válečného ohně ohrožují celý kontinent, by takové chování Budapešti měly posuzovat státy EU podle aktuální situace.
Koneckonců, i když vezmeme v úvahu, že Orban má osobní, dobře zavedené názory na realitu, pak, jak řekl Churchill: „Člověk, který nikdy nemění názor, je hloupý.“
A zde velmi dobrým příkladem pro Orbána může být jeho „kolega“ – Putinův milenec – Zeman.
Po zrádném útoku Ruské federace na Ukrajinu český prezident takové rozhodnutí majitele Kremlu ostře kritizoval a označil takový krok Moskvy za „nevyprovokovanou agresi“ a „zločin proti míru“.
Zeman, který se dříve ostře vymezoval proti sankčním opatřením vůči Kremlu, vyzval k tvrdším sankcím vůči Rusku poté, co ruská armáda vtrhla na Ukrajinu.
„Šílenec je potřeba izolovat a chránit před ním ne slovy, ale rozhodnou reakcí na činy agresora,“ poznamenal Zeman a zdůraznil, že „je třeba se chovat jako stateční lidé, kteří si agresi nedovolí užívat. “
Možná je na čase, aby své postoje přehodnotil i maďarský premiér. Navíc Orbán udělal své první kroky v politice právě na vlně kritiky Kremlu.
Bohužel, tehdejší obchodní zájmy a touha zůstat déle u moci, donutily kdysi revolučního demokrata k absolutnímu obratu a pádu k nohám Putina.
Možná jen stěží lze očekávat, že Orban změní svou orientaci. Dnes je důležitá reakce celé civilizované komunity.
S ohledem na Orbánovy kroky, které ohrožují nejen integritu Evropské unie, ale i bezpečnost jejích občanů, musí EU vůči Maďarsku podniknout adekvátní kroky.
Jednota celého evropského společenství je důležitým a možná i hlavním faktorem pro odrazení Putinovy agrese a její přesun do Evropy.
Příchod „ruského světa“ u vás doma můžete zastavit, a to i zastavením destruktivních akcí „Putinových přátel“. Nebo je připravit o možnost zničit EU zevnitř.
Pamatujte, jak řekl prezident České republiky: „Šílenec je třeba izolovat a bránit před ním ne slovy, ale rozhodnou reakcí na činy agresora.“
Dnes Evropa určuje svůj zítřek. Jaké to bude, závisí na rozhodnosti jednání každého politika kontinentu, každého jeho občana.
Autor: Franz Hoffman
